Arthur Dent připomíná okřídlenou větu „na pravopisu nezáleží, hlavně, že si rozumíme“, oblíbené to heslo odpůrců jazykových norem. Původně jsem chtěl se svou troškou do mlýna přispěchat v komentáři, nakonec ale zvítězil pocit, že bych mohl po měsíci zase oprášit svůj zápisník…

To, že s uvedeným heslem nesouhlasím, vzhledem k mé profesi zřejmě příliš nepřekvapí. Už z toho důvodu, že – jak ostatně dokládá jeden z komentářů u Martinova článku – zdaleka není pravda, že by se kašláním na pravopis nemohl udělat zmatek ve významu sdělení.

Jak je to ale v případech, kdy smysl opravdu zůstane nedotčen, a jedná se tedy „jen“ o vědomé či nevědomé opomíjení pravopisných a gramatických zásad?

Nejen šaty dělají člověka

Svůj postoj ke spisovnému jazyku jsem si v duchu definoval podobně jako postoj k oblečení.

Oblečení slouží (alespoň z mého pohledu) v první řadě k tomu, aby člověk v zimě nezmrzl a aby na své bližní nevystrkoval holý zadek. Tuto funkci ovšem může plnit ledajaký kousek oděvu. Člověk si může natáhnout vytahané tepláky s dírou na koleni a stoleté tílko pokecané rajskou a oprávněně prohlásit: „Mé oblečení plní svou základní funkci – není mi zima a pozadí mám vkusně zakryté.“

Pokud se podle tohoto kréda člověk chová doma – a jeho případný partner je ochoten to tolerovat -, v zásadě se nic neděje. Horší je, když chce tuto filozofii aplikovat i na veřejnosti. Zřejmě jen málokterý zaměstnavatel či obchodní partner projeví pro tento svobodomyslný postoj pochopení. Jinými slovy, kromě své základní funkce plní oblečení i funkci další, řekněme společenskou. Respektování či nerespektování této skutečnosti pak do značné míry vypovídá o míře kultivovanosti daného individua.

Nejsem žádný jazykový purista, takže mi nevadí, když člověk „u sebe doma“ (tj. v soukromých SMS, e-mailech apod.) píše tak, jak mu klávesnice narostla. Pokud není dotčen význam sdělení, pak se nic tragického neděje.

Odmítám ale připustit, že by podobná benevolence byla na místě i při „společenském styku“, tj. zejména ve veřejných projevech. Pozor, nemluvím o samotné existenci chyb (ty se pochopitelně tu a tam objeví a nedá se s tím nic dělat) – mluvím o přístupu, o nemístné snaze přesvědčit okolí, že „vlastně o nic nejde“.

Samozřejmě, člověk má nezadatelné právo psát tak, jak chce – stejně jako má právo chodit po městě v teplácích a flekatém triku. Ale prezentovat názor, že na formě nezáleží, jako univerzálně platné moudro je stejný nesmysl jako prohlašovat, že děravé tepláky jsou vhodným společenským oděvem.

O češtině jazykem obrazným
Štítky:

15 komentářů u „O češtině jazykem obrazným

  • 15. 1. 2009 (18:34)
    Trvalý odkaz

    Oceňuji, že se na stránkách o češtině po delší době opět objevil článek o našem jazyce (trochu zarážející pochvala, že?).

    Reagovat
  • 15. 1. 2009 (19:24)
    Trvalý odkaz

    Samozřejmě! Doktoři si tvoří svůj jazyk, zločinci si tvoří svůj jazyk, slušní lidé si tvoří svůj jazyk…

    Reagovat
  • 15. 1. 2009 (21:03)
    Trvalý odkaz

    Myslím, že je ještě třeba dělat rozdíl mezi gramatickými chybami (pravopis) a nesmysly typu: „Dítě zahynulo díky nepozornosti rodičů.“ O těch druhých se méně mluví, méně ví.

    Reagovat
  • 15. 1. 2009 (21:16)
    Trvalý odkaz

    Jazyk je přeci nádherný nástroj. Degradovat jej pouze na „sdělování informací s vynaložením minimálního úsilí“ je velká škoda. I forma sdělení je jeho součástí.

    Reagovat
  • 16. 1. 2009 (10:41)
    Trvalý odkaz

    A jak se díváte na lidi, kteří začínají?

    Jejich tepláky se změnili na galantní pánské kalhoty a flekaté tričko v módní sako. Jejich chůze je však ještě plná volných pohybů a případné špíny na nohavicích si bohužel také nevšimnou. Nejsou totiž zvyklí, že by je na tu špínu někdo upozorňoval. Odsoudit tyto začátečníky nebo vést je k dospělosti?

    Reagovat
  • 16. 1. 2009 (12:28)
    Trvalý odkaz

    Jako člověk, který se tím živí, bych měl taky kázat. Ale spíš bych chtěl jen podotknout, že to funguje obdobně jako: šaty dělají člověka. Do značné míry je to skutečnost, ale není jisté, jestli jsou taková povrchní měřítka to pravé, o co stojí za to usilovat, jestli nás jako hodnotitele spíše nedegradují. Ale tím se nelze vyhnout tomu, že co je vidět, se stane snadným terčem.
    Například místostarosta sousedního města přispívá do diskuzního fóra na městských stránkách a diskutující ho tam často tepou za pravopisné chyby. Neumíš česky, máš automaticky ostudu, i kdybys uměl všechno ostatní brilantně. Dobré? Špatné? Realita.

    Reagovat
  • 19. 1. 2009 (10:38)
    Trvalý odkaz

    Zamyslete se prosím nad tím proč vlastně články a diskusní příspěvky píšete? Jen proto, že chcete ukázat jak zajímavý a krásný je český jazyk!? Měl jsem za to, že zkušenější odborníci se snaží svým čtenářům předat nějakou myšlenku. Autor tohoto článku se očividně snaží, aby všechny myšlenky měli pěkný oblek. Je to příjemné a hezké, ale není současná konzumní společnost až příliš plná hezkých obleků bez obsahu?
    Podejte raději pomocnou ruku zkušenějšího a neřaďte se mezi ty, jenž pouze cenzurují kabáty.

    Reagovat
  • 19. 1. 2009 (10:51)
    Trvalý odkaz

    Všem děkuji za komentáře a postřehy.

    Konzumáku, věřím, že pokud jste zaregistroval můj již poněkud dávný seriál Hříchy pro šíleného korektora na Intervalu (http://interval.cz/…o-korektora/), případně řadu mých příspěvků v Zápisníku, budete souhlasit s tím, že nejsem z těch, kteří by jenom kritizovali. Do těchto článků jsem zakomponoval významnou část toho, co o češtině vím – o moc víc toho není. :-)

    Navíc, a to bych chtěl zdůraznit pro případ, že to z článku samotného nevyznělo dostatečně srozumitelně: Já přece neodsuzuji nikoho, kdo ve svém psaném projevu z nějakého důvodu dělá chyby. Pokud někdo píše zajímavě, rád si ho přečtu a s chutí překousnu i občasnou chybku. Já jen nesouhlasím s přístupem: „Vždyť přece o nic nejde. Důležitý je obsah, ne forma. Nikdo nemá právo určovat jazyková pravidla.“ To je všechno, co jsem chtěl sdělit.

    Reagovat
  • 19. 1. 2009 (12:31)
    Trvalý odkaz

    Musím se trochu omluvit. Výzva byla myšlena obecně na „puristy českého jazyka“, kterých v poslední době přibylo. Nechtěl jsem, aby vyznělo konkrétně proti vaší osobě. Vidíte! V tom se mám (jako začátečník) ještě co učit. Jinak musím uznat, že váš seriál byl místy hodně zajímavý :-) .

    Reagovat
  • 19. 1. 2009 (12:36)
    Trvalý odkaz

    Konzumáku, moc díky za reakci, vážím si toho. Jenom Vás chci ujistit, že jsem se Vaším komentářem rozhodně necítil nikterak uražen. :-)

    Reagovat
  • 13. 3. 2009 (12:26)
    Trvalý odkaz

    Dobrý den,

    ráda čtu Vaše články, moc se mi líbí Váš styl. Živím se tím samým co Vy, jen v poněkud přízemnějším provedení… Ale už si chvíli lámu hlavu – je v poslední větě článku špatně interpunkce, nebo není?
    Hezký den, kdybyte přece jen uvažoval o rozšíření týmu či přizvání dalšího externisty, ozvěte se!

    Reagovat
  • Pingback:Helenčin blog » Blog Archive » O češtině jazykem obrazným [citace]

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít