Před pár dny jsem se díval na přenos cyklistického závodu. Čeští komentátoři si nevedli špatně, ale hned bylo poznat, že své znalosti ze světa cyklistiky čerpají v anglicky psaných/mluvených médiích. Protože přebírali různé zavedené pojmy a slovní spojení z anglické cyklonovinařiny a
Proč se latině říká „mrtvý jazyk“?
Označovat latinu jako „mrtvý jazyk“ se stalo rozšířenou frází – znají ji i lidé, kteří se jinak o jazyky (natož právě o latinu) vůbec nezajímají. Proč dostala takové označení? A je opravdu mrtvá, nebo je to celé trochu jinak? Jak byste na otázku, proč se latině
Má čeština bohatší fonetiku než angličtina?
Lidé, kteří se trochu blíže seznámí s angličtinou (tedy dnes už prakticky všichni), získají často dojem, že náš jazyk je po zvukové stránce bohatší než angličtina. Jinými slovy že v češtině se používá širší paleta hlásek než v angličtině. Je to opravdu tak? Abeceda
HISTORIE ANGLIČTINY – 14. díl: latinská terminologie
V našem seriálu jsme už podrobně rozebírali, že v anglické slovní zásobě je obrovské množství francouzských a také skandinávských slov. Velmi bohaté zastoupení má ale v anglickém lexiku ještě jedna složka, a sice latinská. Latinská slovíčka byste samozřejmě našli v každém jazyce Evropy – z prostých
HISTORIE ANGLIČTINY – 13. díl: second vs. other
Vývoj anglických řadových číslovek nevykazuje zásadních zvláštností – snad až na jedinou výjimku. Je jí anglický výraz pro „druhý“, tedy „second“. V číselné řadě působí nepatřičně, protože na rozdíl od všech ostatních řadových (a konec konců i základních) číslovek to není výraz původně
HISTORIE ANGLIČTINY – 12. díl: mylná dekompozice
Pod tímto hrůzostrašným názvem se ve skutečnosti skrývá zajímavý jazykový jev, který vede ke vzniku nových, naprosto nečekaných slov a tvarů. Pojďme si nejprve vysvětlit, oč se jedná. Vyjádřeno česky, mylná dekompozice je chybné přerozdělení slova. Vzniká tehdy, když mluvčí daného
HISTORIE ANGLIČTINY – 11. díl: redukce slabik
Jedním z běžných rysů vývoje jazyka je, že u některých slov dojde ke snížení počtu hlásek, a dokonce i slabik v důsledku nedbalé výslovnosti. Všichni máme podvědomou tendenci ušetřit tzv. „artikulační energii“ – lidově řečeno výslovnost flákáme. Proto mnozí Češi používají „řek“ místo „řekl“, „jabko“
HISTORIE ANGLIČTINY – 10. díl: ship, ale skipper
Možná už vás někdy napadlo, proč se kapitánovi říká v angličtině „skipper“ (vyslov [skipr]), když loď se řekne „ship“ [šip]. Logickým odvozením by přece mělo vzniknout spíš slovo „shipper“ [šipr]! V tomto článku pochopitelně nebudeme odpovídat pouze na tuto otázku, na to
HISTORIE ANGLIČTINY – 9. díl: znělé a neznělé hlásky
Když se budete pídit po přesném významu pojmů znělá a neznělá hláska, dostane se vám ve slovníku dosti „anatomické“ definice, totiž že při formulování znělých hlásek nám kmitají hlasivky (díky čemuž jakoby zazní jasný tón), zatímco hlásky neznělé vytváříme bez
HISTORIE ANGLIČTINY – 8. díl: stupňování přídavných jmen
Dalším nápadným rysem angličtiny, jehož původ se pokusíme objasnit, je dvojí stupňování přídavných jmen. Zatímco některá adjektiva se stupňují přidáním koncovek -er a -est ke kmeni (great – greater – the greatest), u jiných se předsazuje pomocné slovo (beautiful – more beautiful – the most beautiful).