Na první pohled to může vypadat zvláštně – proč ve slovesu mlít píšeme měkké „i“, když ve výrazech mlýn nebo mlynář píšeme ypsilon?

Na příčinu této rozdílnosti v pravopisu poukazuje Internetová jazyková příručka ÚJČ AV ČR, kde se píše:

  • Slova mlýn a mlít jsou hláskově i významově podobná, přesto se jejich pravopis různí, protože nejde o slova příbuzná. Důvodem je rozdílný původ těchto slov. Podstatné jméno mlýn (mlynář, mlýnice) do češtiny přišlo ze staroněmeckého mulīn (v němčině dnes Mühle). Sloveso mlít (stejně jako výrazy mletí, mlecí, mleč) pochází z praslovanského *melti. Již ve staré češtině došlo k přesmyku hlásek el (mleti) a zdloužení slabiky na lé (mléti); v ní se pak é zúžilo na í (mlíti).

Důvodem, proč píšeme mlynář, mlýn, mlýnský, ale mlít (nikoli mlýt), je tedy etymologie.

  • Mohl bys konečně přestat mlít pantem? (nikoli mlýt pantem)

Další obvyklá spojení:

  • mlít obilí (nikoli mlýt obilí)
  • mlít kávu (nikoli mlýt kávu)

Zdroj: Internetová jazyková příručka ÚJČ AV ČR

Mlít, nikoli mlýt

Čeština pod lupou

Čeština pod lupou