Na první pohled to může vypadat zvláštně – proč ve slovesu mlít píšeme měkké „i“, když ve výrazech mlýn nebo mlynář píšeme ypsilon?

Na příčinu této rozdílnosti v pravopisu poukazuje Internetová jazyková příručka ÚJČ AV ČR, kde se píše:

  • Slova mlýn a mlít jsou hláskově i významově podobná, přesto se jejich pravopis různí, protože nejde o slova příbuzná. Důvodem je rozdílný původ těchto slov. Podstatné jméno mlýn (mlynář, mlýnice) do češtiny přišlo ze staroněmeckého mulīn (v němčině dnes Mühle). Sloveso mlít (stejně jako výrazy mletí, mlecí, mleč) pochází z praslovanského *melti. Již ve staré češtině došlo k přesmyku hlásek el (mleti) a zdloužení slabiky na lé (mléti); v ní se pak é zúžilo na í (mlíti).

Důvodem, proč píšeme mlynář, mlýn, mlýnský, ale mlít (nikoli mlýt), je tedy etymologie.

  • Mohl bys konečně přestat mlít pantem? (nikoli mlýt pantem)

Další obvyklá spojení:

  • mlít obilí (nikoli mlýt obilí)
  • mlít kávu (nikoli mlýt kávu)

Zdroj: Internetová jazyková příručka ÚJČ AV ČR

Mlít, nikoli mlýt

Čeština pod lupou

Čeština pod lupou

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít