Slovo prosba je Slovníkem spisovné češtiny definováno jako „pokorná žádost“ a běžně se vyskytuje ve spojeních typu: „Můžu na tebe mít jednu prosbu?“
Z hlediska pravopisu je podstatné, že i když toto slovo přirozeně vyslovujeme se „z“, píšeme ho (stejně jako sloveso „prosit“) se „s“, tedy prosba, nikoli prozba.
- Vnímáme to jako naléhavou prosbu o pomoc. (nikoli prozbu o pomoc)
Zdroj: Slovník spisovné češtiny
Nová kniha od šílených korektorů
Chcete
umět dobře psát, ale tradiční učebnice vám přijdou nezáživné?
Vydavatelství Zoner Press vydalo už třetí, znovu rozšířenou verzi naší
knihy Pište
správně česky – poradna šílených korektorů.