Putyka je Slovníkem spisovného jazyka českého definována jako „hospoda nejnižšího řádu“. Tento výraz je řazen do obecné češtiny a má poněkud hanlivý přídech.
Z hlediska pravopisu je důležité, že v tomto slově píšeme tvrdé „y“, tedy putyka, nikoli putika.
- V zaplivanější putyce jsem ještě nebyl. (nikoli putice)
Další obvyklá spojení:
- La Putyka (nikoli La Putika)
- Mým domovem ztichlá je putyka (nikoli Mým domovem ztichlá je putika)
Zdroj: Slovník spisovného jazyka českého