Jak už to v podobných případech bývá, obě tato slova jsou pravopisně v pořádku, ale mají rozdílný význam. Tentokrát jde o rozdíl poměrně zásadní a zvlášť v některých situacích je dobré brát ho v potaz.
Viz obligátní příklad:- Mohl by mě někdo svézt?
- Mohl by mě někdo svést?
Budeme-li vycházet ze Slovníku spisovné češtiny, můžeme k inkriminovaným slovům přiřadit následující významy (příklady uvádíme vlastní):
Svézt
- vezením dopravit níže, dolů („Mohl bys mi svézt tu skříň výtahem do přízemí?“)
- příležitostně dopravit, vzít s sebou („Zeptal se ho, jestli na to letiště nechce svézt autem.“)
- vezením dopravit z různých míst na jedno místo („Potřebujeme ještě svézt seno do stodoly.“)
Svést
- vedením dopravit níže, dolů („Bude potřeba svést dědečka ze schodů.“)
- takto dostat na jiné, žádoucí místo („Dešťovou vodu je možné svést do sudu.“)
- způsobit, že se někdo s někým sejde, seznámí, sblíží („Myslím, že nás dohromady musela svést náhoda.“)
- způsobit, že se někdo, něco odchýlí od určeného, žádoucího směru: („Pachateli se podařilo svést policii ze správné stopy.“)
- přimět (k něčemu špatnému, nedovolenému), zlákat: („Myslím, že ho k tomu vloupání museli svést kamarádi.“)
- získat, zlákat (k mimomanželskému pohlavnímu styku) („Nedalo jí nejmenší práci ho svést.“)
- (neprávem, místo sebe) označit za viníka, svalit, svrhnout („Opovaž se zase všechnu vinu svést na mě.“)
- (hovor.) umět (u)dělat, dokázat („Tenhle cvik prostě musíte svést.“)
- dosáhnout, dosahovat žádoucího výsledku, pořídit, spravit: („S ním se po dobrém nedá nic svést.“)
Zdroj: Slovník spisovné češtiny, dostupný on-line na stránkách ÚJČ AV ČR
Svést, nebo svézt?