Jak už to v podobných případech bývá, obě tato slova jsou pravopisně v pořádku, ale mají rozdílný význam. Tentokrát jde o rozdíl poměrně zásadní a zvlášť v některých situacích je dobré brát ho v potaz.

Viz obligátní příklad:
  • Mohl by mě někdo svézt?
  • Mohl by mě někdo svést?
Zjednodušeně řečeno, zatímco u slovesa „svézt“ pracujeme s myšlenkou, že někdo někoho nebo něco (někam) veze, u slovesa „svést“ je to myšlenka, že někdo někoho nebo něco (někam) vede.

Budeme-li vycházet ze Slovníku spisovné češtiny, můžeme k inkriminovaným slovům přiřadit následující významy (příklady uvádíme vlastní):

 

Svézt

  1. vezením dopravit níže, dolů („Mohl bys mi svézt tu skříň výtahem do přízemí?“)
  2. příležitostně dopravit, vzít s sebou („Zeptal se ho, jestli na to letiště nechce svézt autem.“)
  3. vezením dopravit z různých míst na jedno místo („Potřebujeme ještě svézt seno do stodoly.“)
 

Svést

  1. vedením dopravit níže, dolů („Bude potřeba svést dědečka ze schodů.“)
  2. takto dostat na jiné, žádoucí místo („Dešťovou vodu je možné svést do sudu.“)
  3. způsobit, že se někdo s někým sejde, seznámí, sblíží („Myslím, že nás dohromady musela svést náhoda.“)
  4. způsobit, že se někdo, něco odchýlí od určeného, žádoucího směru: („Pachateli se podařilo svést policii ze správné stopy.“)
  5. přimět (k něčemu špatnému, nedovolenému), zlákat: („Myslím, že ho k tomu vloupání museli svést kamarádi.“)
  6. získat, zlákat (k mimomanželskému pohlavnímu styku) („Nedalo jí nejmenší práci ho svést.“)
  7. (neprávem, místo sebe) označit za viníka, svalit, svrhnout („Opovaž se zase všechnu vinu svést na mě.“)
  8. (hovor.) umět (u)dělat, dokázat („Tenhle cvik prostě musíte svést.“)
  9. dosáhnout, dosahovat žádoucího výsledku, pořídit, spravit: („S ním se po dobrém nedá nic svést.“)
 

Zdroj: Slovník spisovné češtiny, dostupný on-line na stránkách ÚJČ AV ČR

Svést, nebo svézt?

Čeština pod lupou

Čeština pod lupou