Jak uvádí Slovník spisovného jazyka českého, slovo syčák má v zásadě trojí význam. Může označovat:

1. nepěkně jednajícího člověka, darebáka, lotra,
2. žebravého tuláka, pobudu,
3. kohout, kterým je možné při spouštění vypustit z válce vodu (u parních strojů; v tomto významu je slovo syčák samozřejmě neživotné)

V současné době se se syčákem v běžné mluvě setkáme téměř výhradně v prvním významu.

Pokud jde o původ slova, jazyková poradna ÚJČ AV ČR uvádí: „Slovo syčák je odvozeno od slovesa syčet. Původně se tak totiž říkalo potulným žebrákům, z jejichž tlumené a ponížené řeči byly slyšet pouze sykavky.“ (Dotaz 38/2009)

Z hlediska pravopisu je nejdůležitější, že v tomto výrazu (který je mimochodem v SSJČ hodnocen jako obecný a expresivní) píšeme ypsilon, nikoli měkké „i“, tedy syčák, ne sičák.

  • Ty jsi ale syčák, to ti povím. (nikoli sičák)

Zdroj: Slovník spisovného jazyka českého

Nová kniha od šílených korektorů

Pište správně českyChcete umět dobře psát, ale tradiční učebnice vám přijdou nezáživné? Vydavatelství Zoner Press vydalo novou, rozšířenou verzi naší knihy Pište správně česky – poradna šílených korektorů. A vy ji teď můžete získat se slevou.

Syčák, nikoli sičák

Čeština pod lupou

Čeština pod lupou