Sloveso viklat je ve Slovníku spisovného jazyka českého definováno takto: „Pohybovat něčím sem a tam, zprav. aby se to uvolnilo, pozbylo pevného držení“. Jako příklad je uvedeno spojení „viklat kamenem“.
Možná ještě častěji se objevuje varianta se zvratným „se“ (tedy viklat se), která znamená „pohybovat se sem a tam následkem uvolnění, nepevnosti“. Jako příklad bychom mohli uvést tradiční větu prvňáčků: „Maminko, viklá se mi zub.“
Z hlediska pravopisu připomeňme, že v obou případech píšeme toto sloveso s měkkým „i“, tedy viklat, viklat se, nikoli vyklat, vyklat se.
- Ta židle se nějak viklá. (nikoli vyklá)
- Rozhodně se nenechte zviklat. (nikoli zvyklat)
Zdroj: Slovník spisovného jazyka českého
Chcete
umět dobře psát, ale tradiční učebnice vám přijdou nezáživné?
Vydavatelství Zoner Press vydalo už třetí, znovu rozšířenou verzi naší
knihy Pište
správně česky – poradna šílených korektorů.