Časování sloves, která spadají do první slovesné třídy ke vzoru maže (např. psát, kázat, vázat, plakat), je poněkud problematické. Konkrétně se jedná o tvary jako „píši/píšu“, „dokáží/dokážou“ apod. Které varianty jsou správné?

Se zmíněnými tvary jsem se potýkal už delší dobu. Tvary napíši (napíší) mi připadaly nepříjemně knižní, tvary napíšu (napíšou), ač pro mě osobně sympatičtější, zase poněkud hovorové. A zlatá střední cesta samozřejmě neexistuje.

Co na to Slovník spisovné češtiny

Slovník spisovné češtiny mluví poměrně jasně. U sloves jako psát či plakat uvádí jako základní tvar 1. os. j. č. píšu, pláču a pouze jako knižní tvary píši, pláči. U jiných sloves této třídy (mazat, kázat) neuvádí tvary s -i dokonce vůbec.

Podobně je to i s tvary 3. os. mn. č., tedy tvary jako píší/píšou, dokáží/dokážou apod. Konkrétně u slovesa psát je varianta píšou uvedena jako základní, varianta píší pak jako knižní.

Zajímavé je, že už v osmidílném Slovníku spisovného jazyka českého z roku 1989 je např. tvar píši hodnocen jako „poněkud knižní“.

Protože ale tvary jako dokáží či napíši jsou poměrně rozšířené, a v některých případech dokonce rozšířenější než tvary uváděné jako základní, musel jsem poměrně často řešit, zda tyto tvary při korekturách opravovat, nebo ne. Obrátil jsem se proto na osoby povolané:-)

Vyjádření jazykové poradny ÚJČ AV ČR

jazykové poradny, konkrétně od pí Ježdíkové, které tímto na dálku ještě jednou děkuji, jsem dostal odpověď, jež potvrdila vyjádření slovníků.

Tvary jako dokážu/dokážou, napíšu/napíšou jsou hodnoceny jako základní (slohově neutrální), tvary dokáži/dokáží, napíši/napíší jako knižní a zastarávající.

Zároveň jsem byl upozorněn na jednu výjimku, a sice sloveso stonat, kde se zmiňované tvary, jak už nám jazykocit napoví, vyskytují pouze ve své základní variantě, tj. pouze stůňu (stůňou), nikoli stůni (stůní).

Závěr

Knižní tvary samozřejmě nejsou zapovězené. Psát dokáži, dokáží, píši, píší tedy není chybou. Při psaní většiny textů ale bude „progresivnější“ přiklonit se k tvarům základním, tj. dokážu, dokážou, píšu, píšou.

Já ten příspěvek snad nenapíši. Nebo nenapíšu?
Štítky:

13 komentářů u „Já ten příspěvek snad nenapíši. Nebo nenapíšu?

  • 4. 1. 2007 (15:21)
    Trvalý odkaz

    Pěkný článek. Zrovna jsem nad tím nedávno při psaní jednoho textu přemýšlel. Ale do jazykové poradny jsem nepsal, zase tak aktivní jsem nebyl :-)

    Reagovat
  • 4. 1. 2007 (17:13)
    Trvalý odkaz

    Každý článek Behúna (a znalec poměrů jistě odpustí hrubé oslovení příjmením, neboť ví, že jím těším rovnou dvě osoby) přijímám s velkou radostí. K zaslouženému zařazení na weblogy.cz gratuluji a přeji mnoho úspěchů celému týmu.

    Reagovat
  • 4. 1. 2007 (18:48)
    Trvalý odkaz

    Pokud vám dal ÚJČ skutečně takovou odpověď, pak tady asi nic nevyřešíme; přesto si dovolím oponovat nebo alespoň upřesnit.
    Příklady, které zmiňujete, je třeba rozdělit na dvě skupiny. Uvedené -psát- -napsat- -plakat- a další: zde není sporu, v těchto případech knižní podoby na -i skutečně existují.
    Jinou skupinu tvoří zejména slovesa ze základem -kázat-, tedy samotné -kázat- a ostatní s předponami: -dokázat- -přikázat- -ukázat- atd., ale i např. zmíněné -mazat- nebo -zavázat-: máte pravdu, že v těchto případech základní kodifikační příručky podoby s -i neuvádějí: neuvádějí totiž u těchto slov podoby 1. j. a 3. mn. vůbec (ani ty, ani ony). Tyto prameny se touto problematikou nezabývají. Podíváme-li se ovšem do dalších synchronních kodifikačních příruček, zjistíme, že explicitují jako jediné možné podoby -u a -ou. Jmenujme např.: Šaur, V.: Pravidla českého pravopisu s výkladem mluvnice (2004); Linhart, J.: Správně česky (2003); Hlavsová, J.: Čeština bez chyb (2001). Posledně jmenovaná dokonce explicitně uvádí:
    „Podobně jako slovesa s předponami (dokázat, přikázat, ukázat) má i základní kázat jen tvary jako kážu, oni kážou (ne káži, káží).“
    Samozřejmě žádná kodifikace nemá arbitrární pravomoc, proto nemůžeme nikoho přinutit, aby závazně užíval nějakou podobu, s tím s vámi souhlasím.
    Můj verdikt je takový: ve druhé zmíněné skupině sloves považuji podoby na -i, -í za nenáležité pro spisovnou vrstvu jazyka, hodnotím je jako hyperkorektní a jejich použití velmi vyhraněně nedoporučuji. Nenašel jsem pro ně oporu v žádné(!) literatuře. Jediné vstřícné vyjádření vyplývá z uvedeného údajného stanoviska ÚJČ. (Mimo spisovnou vrstvu samozřejmě může užívat kdokoli cokoli, to nelze nijak regulovat.)

    Můžete mi prosím přeposlat zmíněné vyjádření ÚJČ na můj e-mail? Rád bych se problematikou nadále zabýval. Také vám doporučuji ponechat toto téma pouze v Zápisníku a prozatím ho odstranit z Češtiny pod lupou; pro to považuji tuto záležitost za poněkud nezralou a za možný příští zdroj zmatků.

    Reagovat
  • 4. 1. 2007 (19:04)
    Trvalý odkaz

    Pane Žantovský, děkuji Vám za Váš komentář, myslím, že jste nadhodil řadu zajímavých otázek. Pokud jsem to pochopil správně, formuloval byste mé stanovisko ještě přísněji – tedy že u zmiňovaných slov (kázat, dokázat, ukázat) byste tvary káži apod. eliminoval ze spisovného jazyka úplně.

    Mohu s Vámi souhlasit přinejmenším do té míry, že tvary, které jsem uvedl jako základní (kážu, kážou) jsou pro „běžný provoz“ rozhodně vhodnější (viz poslední odstavec).

    Zajímavé je, že SSJČ (ano, uznávám, slovník téměř 20 let starý) uvádí u slovesa kázat oba tvary (tj. kážu i káži), aniž by tvar „káži“ označoval za knižní.

    Samozřejmě, od té doby uplynulo hodně vody a tvary káži, káží se pomalu posunuly do roviny knižní. Někteří jazykovědci možná dojdou i k závěru, že už jsou hyperkorektní a nespisovné. Je to otázka vývoje.

    Pokud dovolíte, uvedená hesla v Češtině pod lupou prozatím nechám. Kdyby se ukázalo, že jsou zavádějící, pochopitelně s nimi zatočím :-)

    Moc Vám děkuji, že Zápisník čtete, i za poskytnutou zpětnou vazbu.

    Reagovat
  • 4. 1. 2007 (19:16)
    Trvalý odkaz

    Tak sem budu chodit rád a pravidelně. Bytostně nesnáším prznitele českého jazyka a internetová osvěta je potřeba jako sůl. Tento zápisník na Weblogy.cz určitě patří.

    Reagovat
  • 4. 1. 2007 (20:07)
    Trvalý odkaz

    Dalibore, Plaváček Vás chválí, protože mu uniklo, že jste v komentáři o něco výše označil 20 let starý slovník za starý. Až si toho všimne a dojde mu, jak byste ohodnotil jeho věk, už se nevrátí ;-)

    Reagovat
  • 4. 1. 2007 (20:29)
    Trvalý odkaz

    Tak to vidíte, Marku, jak lehce člověk může přijít o čtenáře :-) Ale upřímně věřím, že si p. Lešetický nevztáhne mou netaktní poznámku o slovníku na sebe. Přece jenom platí, že muži nestárnou, což se žel o slovnících říct nedá:-)

    Reagovat
  • 5. 1. 2007 (7:49)
    Trvalý odkaz

    No, problém je, že SSJČ je spíš 50 let starý, protože jeho druhé vydání z roku 1989 je spíš jeho kosmetická odvozenina. Současný výkladový slovník nám chybí, SSJČ v tomto zažívá takříkajíc poslední dny, SSČ je spíš jen kniha plná odkazů. V nejbližší době (což se ale může počítat ještě na roky) má vyjít nový výkladový slovník češtiny, takže pak bude tato otázka zajímavější.

    V současnosti bych to formuloval asi tak, že u určité skupiny sloves, kde dříve existovaly knižní podoby, soudobé jazykové příručky tyto již nepřipouštějí. To bych za této situace považoval za nejvýstižnější. Ať si z teho vezme každý, co chce (-;

    Reagovat
  • 6. 1. 2007 (21:25)
    Trvalý odkaz

    Takový zápisník zde chyběl. Je skvělé, že ho píšeš. Čtu pravidelně.

    Reagovat
  • 11. 1. 2007 (18:11)
    Trvalý odkaz

    Já jsem psal ve svých článcích psal „nenapíši“. Díky

    2Plaváček: Já je taky nemám rád, nerad se mezi ně zařazuju.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít