Může se zdát, že překládat ze slovenštiny je přinejmenším pro rodilého Čecha hračka. A v podstatě je to pravda.

Oba jazyky jsou si natolik blízké, že mají zcela totožnou stavbu věty. Skoro všechny překladatelské techniky, které potřebujete pro překlady dejme tomu z angličtiny nebo němčiny, můžete klidně zmuchlat a zahodit – v podstatě stačí tzv. počeštit slovenská slova.

Ovšem s důrazem na to „v podstatě“. Při překládání ze slovenštiny totiž existuje několik pastí, na které byste si měli dát pozor. Pojďme si je představit.

Stejné slovo – jiný význam

Nepopírejme, že čeština a slovenština sdílejí většinu své slovní zásoby – daný výraz se v obou jazycích neliší buď vůbec, anebo třeba jen v jedné dvou hláskách. Lekáreň je lékárna, voziť je vozit, predsa je přece.

Jenže pak jsou případy, kdy má slovenský výraz, jakkoli zní skoro stejně jako ten český, odlišný význam nebo přinejmenším odlišné použití. Když tedy budeme jen bez přemýšlení počešťovat slovenská slůvka, dříve nebo později se nám v překladu objeví hrubá chyba.

Dovolte pár příkladů:

Slovenské vedieť sice znamená totéž jako české vědět, ale zároveň může nést i význam „umět“. Tedy jestliže „dcéra vie plávať“, určitě nemůžeme v češtině napsat, že „dcera plavat“.

Podobně třeba tešiť sa může znamenat radovat se (tedy těšit se z něčeho, nikoli na něco), mnoho Slovenek touží schudnúť, ale nikoli na majetku, a když je něco zlé, je to kolikrát prostě nesprávné (jako třeba „zlá odpoveď“).

Pokud větu „urobil to starostlivo“ převedeme jako „udělal to starostlivě“, může nám to připadat v pořádku, dokud si neuvědomíme, že dotyčný ve skutečnosti postupoval „pečlivě“. České „starostlivě“ totiž znamená něco jiného, totiž „ustaraně“.

Vzpomínám si, jak jsem kdysi dávno dělal svůj úplně první překlad ze slovenštiny a vesele jsem dělal reklamu „koupelím v Turčianských Teplicích“. A až po několika odstavcích mi to začalo být podezřelé! Rychle jsem se dovzdělal, svůj překlad opravil a od té doby vím, že výraz kúpele používají Slováci tam, kde my máme lázně.

Homonyma

Ona má slovenština obecně mnohem víc homonym než čeština. Neboli o dost častěji tam jedno slovo nese dva různé významy.

Týká se to celých skupin slov s konkrétními koncovkami. Tam, kde čeština rozlišuje významy pomocí koncovek -iště a -isko, mají naši východní sousedé často jen -isko.

Většinou je to jednoduché: Kde my máme pohřebiště, řečiště nebo mraveniště, mají Slováci pohrebisko, riečisko a mravenisko. Ale pozor – například slovenský výraz hľadisko znamená nejen totéž, co české hlediště, ale také hledisko!

Stejně zrádné jsou i některé předpony. Tam, kde my používáme u sloves dvě různé předpony pře- a pro- s dosti odlišnými významy, zná slovenština toliko pre-.

Jestliže tedy autor slovenského textu něco prežil, dere se nám sice automaticky na jazyk český překlad přežil, ale ono to může být i prožil. Člověk, který napíše, že „prežil krásnu dovolenku“, se s námi chce zřejmě jen podělit o to, že ji prožil, a nikoli že ji bohudíky přežil (leda snad byl na safari, které se ošklivě zvrtlo).

Ta nejčastější chyba?

Když dělám korektury laicky provedených překladů ze slovenštiny, jedna chyba se tam opakuje velmi často. Dá se na ní dobře demonstrovat, jak obezřetný musí překladatel být.

Mluvím o případech, kdy jsou spojení typu „pokuta vo výške 30 eur“ přeložená jako „pokuta ve výšce 30 eur“. Jde o typickou ukázku bezmyšlenkovitého počešťování tam, kde je třeba skutečně překládat.

Asi to není zapotřebí, ale pro jistotu vysvětlím, v čem je chyba: V tomto kontextu čeština nepoužívá slovo výška, nýbrž synonymní výše, což je výraz, který slovenština nemá (zná pouze výš ve spojení „tlaková výš“). V češtině se tedy částky vyskytují zásadně jen v určité výši, nikoli výšce – leda byste někomu schovali peněženku do koruny stromu.

Zvířata a rostliny

Jestli máte dojem, že na kvalitní překlad ze slovenštiny nebudete potřebovat pomoc slovníků ani internetu, držím vám palce, aby se text netýkal flóry a fauny.

Zrovna v téhle oblasti se totiž česká a slovenská terminologie dost často liší. Jak je to možné?

Drtivou většinu ostatních slov totiž Češi i Slováci zdědili ze západního dialektu praslovanštiny, z nějž oba jazyky povstaly, takže i když částečně izolovaný jazykový vývoj u nás a na východě znamenal jejich drobné rozrůznění ve tvarech a hláskách, zůstala tato slova stejná či podobná. Jenomže pojmenování pro mnohá zvířata a rostliny vznikla jinak.

Slované, kteří před nějakými 1 500 lety osídlili středoevropský prostor, se zde setkali i s mnoha rostlinnými a živočišnými druhy, které do té doby neznali. Museli si pro ně tedy vytvořit pojmenování nová – praslovanština pro ně totiž výrazy neměla. Celkem logicky se tak stalo, že naši předkové vymysleli (nebo převzali třeba z němčiny) jiné jméno než jejich souputníci na východě.

Je to hezky vidět třeba na „ledňáčkovi“: Zatímco Češi si na tomto ptáčkovi povšimli toho, že vyvádí mladé v zimě (ledňáček), Slováci odvodili jeho pojmenování spíš od toho, že loví ryby (rybárik). (Pro úplnost dodejme, že existuje i teorie, že české „ledňáček“ je nepovedený kalk z německého Eisvogel – „Eisen“ zde odkazuje na vzhled připomínající železo, zatímco Češi si možná název mylně spojili s „Eis“ neboli led.)

Některá cizokrajná zvířata navíc Češi i Slováci pojmenovali až v 19. století. Velké množství české terminologie například uměle vytvořil Jan Svatopluk Presl. Jeho vynálezy se často v češtině uchytily, ale ne vždy i ve slovenštině. Za všechny jmenujme třeba Preslova „lachtana“, kterého Slováci znají jako „uškatce“.

Mnohé případy odlišných jmen pro zvířecí druhy jsou notoricky známé, jako například ťava (velbloud), mačka (kočka) nebo bocian (čáp). Takové situace si každý ohlídá, ale snadno uděláte chybu, třeba když vidíte slovenské ďateľ a bez přemýšlení z něj v češtině uděláte datla. Jenže je to strakapoud!

Slováci totiž mají pro datla naprosto nádherné pojmenování „tesár“, kteréžto jim upřímně závidím. (Ačkoli můžete ve slovenštině tesára nazvat i ďatlem čiernym – a tak tu mám další homonymum.)

Podobnou výzvu jako zvířata mohou při překládání představovat rostliny. Rozhodně nečekejte, že si názvy květin či stromů budou pokaždé odpovídat. Asi nejznámějším případem je púpava neboli pampeliška. Ale jsou i další.

Kupříkladu nám dobře známá vojtěška (celým názvem tolice vojtěška) je u našich východních sousedů známá jako lucerna siata. A nemyslete si, že „lucerna“ znamená ve slovenštině to co u nás – téhle svítilně říkají Slováci „lampáš“.

A hledali byste pod slovenským záružlie český blatouch? Nebo spojili byste si slovenské pojmenování brest s naším jilmem?

Závěr

Slovensko-české překlady vznikají poměrně často, protože obchodní provázanost obou zemí je obrovská. Až tedy budete převádět něco z jazyka Ľudovíta Štúra do naší mateřštiny, přistupujte k tomu s pokorou. Jakkoli je to nejsnazší z možných překladů, několik pastí tam přece jen číhá.

A jestli chcete mít jistotu, že bude všechno v pořádku, nebojte se využít našich služeb. Nabízíme profesionální překlady jak ze slovenštiny do češtiny (vyhotovuje český mluvčí), tak z češtiny do slovenštiny (slovenský mluvčí). Rodilý mluvčí slovenštiny vám může také vyhotovit korekturu slovenského textu.

Jak překládat ze slovenštiny
Štítky:    

2 komentáře u „Jak překládat ze slovenštiny

  • 20. 5. 2023 (17:04)
    Trvalý odkaz

    Někdy kombinace češtiny a slovenčiny může být zajímavý hlavolam.

    A: Pôjde s nami Vítek, neviem či ho poznáš.
    B: Poznám.

    Běžně B mluví česky, pak by to znamenalo, že mě teprve pozná (=zatím mě nezná), zatímco ve slovenčině by to znamenalo, že mě už zná. Ale v tomto případě se B rozhodl na slovenskou větu reagovat též slovensky, což vedlo k nejednoznačnosti.

    Reagovat
    • 20. 5. 2023 (20:45)
      Trvalý odkaz

      Pěkný příklad z praxe! Pravdou je, že slovenské použití slovesa „poznať“ mě už několikrát zmátlo – je to nezvyk.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít