Poslední den roku 2010 byl zároveň posledním dnem, kdy jazyková poradna Ústavu pro jazyk český AV ČR poskytovala bezplatné poradenství prostřednictvím e-mailů a klasické pošty. Telefonické poradenství zůstává v provozu, za písemné odpovědi se bude platit v řádu stokorun.
Vzhledem k drobným problémům s webem přináším tuto zprávu v době, kdy ji ani při nejlepší vůli nelze označit za aktualitu. Pokud jste však tuto skutečnost ještě nezaznamenali a byli jste zvyklí služby jazykové poradny využívat, možná vám tato zvěst přijde vhod.
Zájemce o češtinu ÚJČ jednak odkazuje na svou Internetovou jazykovou příručku a jednak je upozorňuje na prodlouženou provozní dobu své telefonické poradny. (Tento způsob komunikace jsem ještě netestoval, takže nedokážu říct, jaká je šance se dovolat ani jak se pracovníkům poradny daří v omezeném čase, který mají k dispozici, nacházet potřebné informace.)
A ti, kdo to s řešením nějakého jazykového rébusu myslí opravdu vážně, si mohou vyžádat písemnou odpověď, která jim z peněženky vytáhne obnos v rozmezí 300 až 1 500 Kč.
Podrobnější informace se vynacházejí přímo na stránkách jazykové poradny.
A k čemu pak celá AV ČR pak je? Vážení češtinící zalezli zpět do své věže ze slonové kosti a dlabou na normální lidi, co si neví rady se svým rodným jazykem. Říci mě múžou do sluchátkacokoli a pak se ohánět tím, že jsem špatně slyšel.
Co je psáno, to je dáno.
Vraťte zpátky na zem.
Mám sto chutí, rejpnout do poslanců, ať se podívají na rozpočet AV, když nemají na bezplatnou poradnu normálním lidem.
Společně s klasiky nutno říci:
Je to běs, je to běs. Nebo hůř. Je to hnus velebnosti.