Z minulých dílů už víme, že správné znění slov, správný pravopis ani správné vazby neurčují slovníky, ty pouze popisují stávající úzus a určují spisovný standard. A přestože se podoba mluveného i psaného jazyka řídí logickými vazbami a zákonitostmi, pokud se mezi lidmi uchytí jakkoli nelogická podoba slov či vazeb, stejně ji budeme vnímat jako správnou.
Co z toho vyplývá
Po pověstné tuně teorie přijde špetka praxe. Asi vás zajímá, jestli z toho všeho vyvodíme něco pro naši každodenní jazykovou praksi. (Ano, i takhle se to slovo kdysi psalo. Vidíte, jak se jazyk pořád mění?)
Realita je zkrátka taková, že zdaleka ne vždy můžeme určitou vazbu, zápis nebo tvar označit za jednoznačně správné či špatné. Proto musíme zejména v oblastech, které se jazykově vyvíjí velmi rychle (typicky profesní prostředí), velmi citlivě posuzovat, jak daleko dospěl vývoj, pokud jde o dané slovo či slovní spojení.
Můžeme totiž udělat dvojí chybu:
1. Strnule se držet slovníků
Když se budeme striktně držet jen toho, co říkají slovníky, může se stát, že budeme v profesní komunikaci zoufale zpozdilí. Slovníky mají, jak jsme si už uvedli, logicky dost velké zpoždění za aktuálním územ. Pokud už se nějaké slovo či vazba opravdu nejen usídlily ve vyjadřování úzké skupiny specialistů, ale dostatečně se rozšířily i do obecného prostoru, nemusí být nutné se jim za každou cenu vyhýbat jen proto, že slovník danou vazbu ještě nezachycuje, případně to slovo v daném významu nezná.
Uvedu vám pár příkladů. Stále častěji je třeba slyšet spojení typu na denní bázi, na pravidelné bázi apod. Význam je v podstatě „denně“, resp. „pravidelně“. Jde o doslovný převod anglického on daily basis / on regular basis.
Když se podíváte do aktuálního Slovníku spisovné češtiny nebo třeba Akademického slovníku cizích slov na výraz báze, tento význam tam prostě nenajdete. Ale jazykový vývoj mezitím pokročil: Toto spojení čím dál častěji slýcháme i v běžné řeči. Je tedy ke zvážení, jestli ho stále mýtit.
Podobně se to má se slovem penalizovat. Zejména ve sportovní terminologii už se docela pevně uhnízdilo i ve významu „dostat trest“ – fotbalista je penalizován žlutou kartou, pilot Formule 1 penalizován zdržením v boxech, biatlonista je penalizován trestným okruhem.
A zase: Slovníky se zatím k tomuto významu slovesa penalizovat neznají. Podle slovníků to znamená „vyžadovat penále“, přičemž penále je definované jako „peněžitá n. majetková pokuta za nedodržení smlouvy“. Stojí ale za to uplatnit jazykový cit – možná že přinejmenším v některých kontextech už se význam slova skutečně ve vnímání velké části populace rozšířil. Je to chyba, nebo to není chyba? Poslouchejte, vnímejte, a rozhodněte se sami.
Jiné chyby se můžeme dopustit, když půjdeme přesně do opačného extrému:
2. Předběhnout jazykový vývoj
Tato chyba spočívá v tom, že ze sebe bez přemýšlení budeme chrlit oborovou hantýrku bez ohledu na to, že řada výrazů, spojení a vazeb se v jazyce ještě zdaleka nestihla usídlit. Širší veřejnost (a možná ještě ani ne většina lidí v mé profesi) je takto zatím nepoužívá a já se tak ocitám v určité jazykové izolaci. Moje vyjadřování působí na lidi cize, uměle, nebo je dokonce zavádějící.
Zase si dovolím uvést příklad, který možná do této kategorie spadá (píšu „možná“, protože je to do značné míry věc individuálního posouzení, v tom to je).
Už jste se setkali se spojením „exekuce marketingu“? Skoro bych se vsadil, že většina z vás ne. Je to zdá se docela nový módní výstřelek některých marketérů a je celkem jasné, kde se vzal. Tak jako většina nových výrazů a spojení v obchodní sféře jde o otrocký překlad z angličtiny.
Problém je, že anglické „execute“ má široký význam. Jde o velmi obecný a v podstatě všední výraz znamenající „provést“. Naopak v češtině je „exekuce“ pořád dosti odborný výraz s velmi úzkým významem: „výkon soudního či úředního rozhodnutí“. (Taky to znamená „poprava“, ale to je vedlejší.) Mimochodem tato situace, kdy určitá výpůjčka z francouzštiny má v angličtině široké a všední použití, zatímco u nás je totéž slovo odborným výrazem s velmi specifickým významem, je velmi běžná. Dávejte si na to pozor. Více jsme o tom psali zde.
Použít výraz exekuce po anglickém vzoru jako prosté synonymum slova „provedení“ či „realizace“ je tedy naprostou novinkou a troufám si tvrdit, že drtivá většina populace daný výraz v tomto významu nezná a nepoužívá. Otázkou tedy je, zda se – zejména v komunikaci s veřejností – přinejmenším zatím tomuto užití slova exekuce nevyhýbat.
Jak posoudit „správnost“ – 2 tipy
Dobře, ale co mi pomůže co nejlépe posoudit, zda nějaké slovo či vazbu použít, či nikoli? Mám pro vás dva tipy. Tím prvním je stejný tip, jaký lidem na kurzech dávám, když je učím dobré stylistice čili se srozumitelně a pěkně vyjadřovat písemnou formou. A ten tip zní:
1. Převeďte si dané slovo či vazbu do jiného kontextu, a to z nějaké běžné, každodenní situace.
Co to znamená? Když píšeme (nebo i mluvíme) o něčem odborném nebo se zkrátka pohybujeme ve vodách své profese, často sklouzáváme k té již zmíněné oborové hantýrce nebo k dost umělému a obtížně srozumitelnému vyjadřování. A máme také větší tendenci zaplétat do svého sdělení ona zatím ještě nezaužívaná nová slova, spojení a vazby.
Když si tedy zkusíme danou věc převést do nějaké všední situace, pomůže nám to zjistit, jestli je dané vyjádření opravdu přirozené a už dostatečně rozšířené.
Uvedu vám příklad. Ve světě byznysu se hodně prosazuje přechod dříve předložkových vazeb ke 4. pádu bez předložky. Takové to uvažovat něco, komunikovat něco nebo diskutovat něco. (V případě uvažovat něco se možná obchodní sféra inspirovala ve vysoce odborném jazykovém stylu: „Uvažujme rovnici o dvou neznámých…“)
Valenční slovník z roku 2005, který mám doma, už zaregistroval jako „novou“ onu vazbu diskutovat něco, zatímco k druhým dvěma se ještě nehlásí. Otázka zní: Hodí se tyto vazby pro komunikaci se širší veřejností?
Zkuste si převést vazbu do běžné životní situace! Řekli byste třeba manželovi nebo manželce „uvažuju letos dovolenou v Alpách“? Nebo spíš „uvažuju letos o dovolené v Alpách“, případně „uvažuju, že bychom letos jeli na dovolenou do Alp“? Řeknete dítěti „musíš mým směrem komunikovat své školní výsledky“, anebo dejme tomu „musíš se mnou komunikovat o tom, jak ti to ve škole jde“?
Tato metoda vám kolikrát pomůže citlivě rozlišit, jestli se už určité slovo, význam slova, sousloví nebo pádová vazba rozmohly natolik, že nebudou z vašeho textu „trčet“.
2. Podívejte se do Českého národního korpusu.
Na adrese www.korpus.cz najdete zdroj jazykových informací, který se může ukázat jako mimořádně užitečný pro všechny, kdo chtějí a potřebují v profesním životě co nejsrozumitelněji komunikovat ať už písemnou, nebo mluvenou formou: Český národní korpus (ČNK).
Jedná se o obrovskou a průběžně doplňovanou databázi českých textů ze všech možných oblastí. Výhodou je, že obsahuje i texty z vysloveně nedávné doby, a tak z něj často získáte poměrně dobrou představu o tom, v jakém kontextu a jak často se určité slovo používá, případně jak rozšířená je určitá vazba.
Díky možnosti filtrovat výsledky navíc můžete omezit výsledky hledání jen na texty z vašeho oboru.
Pokud byste chtěli více informací o tom, jak s Českým národním korpusem pracovat a vytěžit ho na maximum, doporučuji vám 24. kapitolu naší knihy Pište správně česky, kde najdete poměrně obsáhlé pojednání.
V posledním díle seriálu se zamyslíme nad tím, kdy je záhodno důsledně hlídat pravidla spisovné češtiny a kdy je naopak namístě správná míra benevolence.
Další díly
- Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 1. díl
- Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 2. díl
- Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 4. díl