Zkoušeli jste někdy sestavit žebříček svých nejoblíbenějších knih? Já ano – a zjistil jsem, že to vůbec nejde. Určit napříč všemi těmi žánry a styly, mezi literaturou faktu, romány i básnickými sbírkami ty nejoblíbenější kousky nějaká rozumná kritéria pro porovnání se mi prostě nepodařilo.

Nedávno jsem proto zkusil něco jiného: Vybrat deset nejlepších knih. To zdaleka není totéž jako deset nejmilejších. V tomto případě jsem aspiroval na to, určit ze všech těch asi 400 knih, jež jsem za život přelouskal, desítku (pokud možno objektivně) nejkvalitnějších děl. Zkrátka deset nejoriginálnějších, jazykově či formou nejkreativnějších, historicky nejvýznamnějších kousků. Takových, které zanechaly stopy nejen u mě osobně, ale ve světě literatury obecně.

Zjistil jsem, že sestavit takový žebříček už je v mých silách. A že si dokážu svůj výběr i zdůvodnit. Ostatně pokud chcete vědět, podle jakých kritérií hodnotím „velikost“ literárních děl, můžete se mrknout do dřívějšího článku Nejlepší kniha všech dob.

Pokud vám v následujícím přehledu bude chybět některé významné dílo, které vy osobně řadíte do zlatého fondu, bude to patrně tím, že jsem ho ještě nečetl. Tak mi ho neváhejte v komentářích doporučit, budu rád.

 

10. Konec civilizace  (A. Huxley)

Slavná utopie Aldouse Huxleyho představuje pozoruhodný svět budoucnosti. Lidská společnost vymýtila války i chudobu a všichni lidé jsou šťastní. Je však cena, kterou za to lidstvo zaplatilo, přijatelná? Huxley navíc vsadil na geniální nápad – konfrontuje dokonalou společnost s elementem zvenčí: mladíkem, který v ní nevyrůstal a není její součástí. Pokud se občas setkáte s odkazy na bety mínus nebo uctívání Forda, pak vězte, že narážejí právě na tuto knihu.

 

9. Dobrodružství Huckleberryho Finna  (M. Twain)

Odborníci někdy tuto knihu označují ze „first great American novel“, tedy první opravdu velký americký román. A je to označení přesné. Na pozadí putování Hucka a Jima po majestátní Mississippi podává Twain ucelený obraz Ameriky druhé poloviny 19. století, skvěle popsaný očima upřímného teenagera. Nenechte se zmást občas probleskujícím humorem, toto není žádné humoristické vyprávění.

 

8. Obraz Doriana Graye  (O. Wilde)

Všichni se musíme vyrovnávat s důsledky svých činů, dobrými i špatnými. Sobectví a rozmařilost se podepíšou na duši i tělesné schránce člověka. Co kdyby tento zákon u někoho úplně přestal fungovat? Jak by vypadal život takového člověka? Jak by to změnilo jeho mysl, jeho charakter? To jsou otázky, o kterých vás Wilde donutí přemýšlet v tomto svém asi nejslavnějším díle. A že se mu to daří!

 

7. Les mytág  (R. Holdstock)

V mém výběru je tato kniha výjimkou, protože jako jediná spatřila světlo světa v uplynulém půlstoletí. Co naplat – já si zkrátka myslím, že v posledních desetiletích už se opravdu velké knihy moc nepíšou. Proč? To by asi bylo na samostatný článek.

Ve svém Lese mytág Holdstock pracuje s Jungovou teorií kolektivního nevědomí a archetypů a s jejich pomocí zasazuje do poválečné Anglie jeden z nejoriginálnějších příběhů, jaké kdy byly napsány. Kniha je navíc geniálně vystavěná: Na prvních desítkách stran vás Holdstock zahltí spoustou termínů a náznaků, kterým teprve postupně začínáte rozumět, jak se prokousáváte příběhem.

A celou tu dobu hledáte spolu s autorem odpověď na fascinující otázku: Kde se vlastně berou příběhy? Jak a proč vznikly legendy předávané z generace na generaci?

 

6. Farma zvířat  (G. Orwell)

Kdo by neznal mistrnou alegorii totalitních režimů z pera slavného britského spisovatele? Někdo jí vyčítá, že je příliš jednoduchá, až prvoplánová, ale podle mého právě v tom tkví její genialita.

Ve své podstatě kniha mapuje především události v carskému Rusku / Sovětském svazu v prvních desetiletích minulého století, ale principy uchopení a udržení moci, které tak nápaditě popisuje, jsou platné obecně a dají se vysledovat ve všech dějinných epochách.

 

5. Válka s mloky  (K. Čapek)

A máme tu další alegorii – tentokrát od největšího českého spisovatele. I zde platí, že v prvé řadě jde sice o obraz nacistické rozpínavosti a až servilní zahraniční politiky západních zemí, ale román poukazuje na obecné pravdy: na neschopnost lidstva reagovat na globální hrozby (jak je to aktuální v dnešní době, kdy nedokážeme přestat ničit planetu!), na nesmyslné upřednostňování hospodářského růstu před vším ostatním…

Čapek navíc úžasně experimentoval s formou. Patřil k prvním, kdo prokládal děj fiktivními výstřižky z novin a podobnými prvky. Dost možná jde o největší český román vůbec.

 

4. 1984  (G. Orwell)

Jestliže jsem Konec civilizace označil za slavnou utopii, román 1984 si vysloužil místo v mém seznamu (a jistě nejen v mém) jako brilantní ukázka dystopie. Z pochmurné vize budoucnosti, v níž se totalitnímu režimu podařilo uchopit moc trvalým způsobem a vymanit se z neustálého koloběhu střídání mocipánů, vstávají čtenářům chlupy na těle už asi sedmdesát let.

Právě díky knize 1984 dnes známe a používáme pojmy jako „newspeak“ či „Velký bratr“.

 

3. Malý princ  (A. de Saint-Exupéry)

Zařazení této útlé knížky do seznamu může vypadat jako nejhorší klišé, ale co naplat – ona do něj opravdu patří. Je to jedna z těch knih, u nichž při každém přečtení odhalíte nové myšlenky a vrstvy, které se v příběhu skrývají. Je úžasné, na jak malém prostoru v ní dokázal autor pracovat.

Není působivé, jak dílko, které působí místy až triviálně (nepozorní čtenáři ho dokonce mylně považují za dětskou knihu), dokáže znovu a znovu oslovit každou novou generaci? Možná že na Malém princi nás tak hluboce oslovuje právě to, že se neutápí ve složité filozofii a odhaluje nám mnohé o lidské společnosti i našem nitru tak jasně, že se tomu těžko můžeme vzepřít.

 

2. Netrpělivost srdce  (S. Zweig)

Tento titul je možná tím nejméně známým z mého seznamu. Stefan Zweig obecně není tak notoricky známé jméno jako třeba Dostojevskij nebo Hemingway, a přitom jde bezesporu o jednoho z největších literátů 20. století.

Román Netrpělivost srdce je mistrnou studií jedné vlastnosti, a sice soucitu. A také jeho dvou odlišných podob. Zweig rozvíjí své myšlenky na pozadí znamenitě vystavěného příběhu, při němž se noří až do těch největších hlubin lidského nitra, aby pátral po prapříčinách našeho chování a našich reakcí. Tato kniha vyžaduje vnímavého, vyspělého čtenáře, ale o to více se mu odmění.

 

1. Silmarillion  (J. R. R. Tolkien)

Jako nejoriginálnější, nejpůsobivější a literárně nejhodnotnější knihu ze všech, které jsem přečetl, jsem vybral tu, která vlastně knihou ani není. Či původně neměla být. A snad i proto je tak neobyčejná. Nejde totiž o román, ale o celoživotní literární dílo. Oxfordský filolog Tolkien využíval svou jazykovou erudici a neobyčejnou fantazii k tomu, aby vytvářel vlastní soustavu legend, vlastní mytologický svět. Ta práce ho provázela prakticky celým životem, od roku 1916 až do smrti roku 1973.

Výsledek, který z obrovského množství dochovaných textů zpracoval a vydal v roce 1976 jeho syn Christopher, vyniká neobyčejným jazykem: Archaický styl a jakousi starobylou vznešenost doplňuje dechberoucí mytologický patos. Číst Silmarillion znamená kochat se krystalicky čistou jazykovou krásou. Je to poezie utkaná do prózy. Text, který by se dal recitovat jako báseň.

A jde tu navíc o obsah: Tolkien stvořil vlastní mytologii se všemi prvky, které k ní patří – nikdo jiný v historii se o něco takového ani netroufl pokusit. A to pro mě staví jeho dílo nad všechna ostatní.

Moje desítka
Štítky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít