Už ani nevím, v jaké souvislosti se to stalo, ale vzpomněl jsem si na báseň, kterou mě naučili mí rodičové v době, kdy jsem byl ještě ledva odrostlé pachole. Mám pocit, že právě toto dílo (z mého pohledu naprosto geniální) výrazně ovlivnilo můj pozdější vztah k mateřskému jazyku.
Nuže tedy, tady je trocha poezie pro všední den:
Na stráni vinice (M. Horníček)
Na stráni vinice,
za svitu měsíce,
tančili tři zajíce.
A koroptev.
Ten tančil nejvíce.
Moc pěkné, takové horníčkovské :) Mimochodem, poemu s názvem „Čtyři výři na vikýři“ znáš?
Neznám, rád se přiučím :-)
Ta je fakt super! Nedivím se, že to ovlivnilo tvůj vztah k mateřštinovi :-).
Hezké, já to slýchal od taťky v podání:
Nedaleko Oupice
tančili dva zajíce.
Mezi nima koroptev,
ten tančil nejvíce.
A pak ještě měl jednu kouzelnou:
Hárum hárum dle dle dle,
já mám ráda nudledle
Ty nudle jsou doleva,
je to pro mne úleva
Ještě na střední škole jsem tu říkanku vymyslel jako pomoc pro děti, kterým prostě „ř“ nejde a nejde z huby. A „třistatřiatřicet stříbrných stříkaček“ mi přišlo pitomé a v dobách socialismu i docela nereálné :) Ale podělím se o to s tebou raději soukromě, abych tu nezapleveloval hezký češtinářský příspěvek mírně nesouvisejícími komentáři. Což by se dalo hodnotit jak spam a to bych nerad dopustil :)
Plaváčku, plně toto rozhodnutí respektuji, ale za sebe mohu ujistit, že příslušný příspěvek by v mém spam-filtru rozhodně neuvízl. :-)
Čtyři výři
na vikýři
denně pýří
svoje chmýří
Hajný Jiří
na ně míří
těžko výři
se s tím smíří
A tak výři
na jih míří
na vikýři
nyní pýří
svoje chmýří
netopýři.
No, je to mírně infantilní, ale „ř“ se z toho naučíš a ještě se seznámíš s oborem zvaným zoologie :)
Ahoj,
zdravím z Brna & reaguju na „pýřící se výry“ :-)
Pro nácvik „Ř“ mj. existuje i jedna excelentní písnička od Ivana Mládka, viz:
http://www.velkyzpevnik.cz/…/pritel-fort
Jinak zpěv „na vlastní nebezpečí“, minimálně hrozí poprskání monitoru ;-)
Ahoj & MáOucta
Honza
Zdravím, no vida! Pátrám po historii půvabné říkačky, co jsem kdysi četla někde v diskusi na webu, a ono mě to zavedlo sem. Nádhera :)
Já ji znám ve verzi následující:
Na palouce v lesíce
tančily tři zajíce
mezi nimi koroptev
a ten tančil nejvíce.
Tahle verze mi přijde báječně rytmická, skoro by se z toho dal udělat rap…
Pro uvedení na pravou míru – autorem této geniální básně „Na stráni vinice“ není Miroslav Horníček, ale Oldřich Mikulášek.
Pan Horníček jí pouze citoval v H hovory po 20 letech a autora i jmenoval.
Lucie, moc děkujeme za upřesnění!
Dalibor