Při toulkách pražskými ulicemi jsem dnes narazil na slogan „Nejlevnější ceny v okolí“. Nejlevnější ceny? Přišlo mi to jako nesmysl. Snad „nejnižší ceny“, ne? Nemohl jsem se dočkat, až zasednu k počítači a svěřím se s tímto poznatkem čtenářům Zápisníku.
Přišlo mi to jako nejjasnější věc pod sluncem. Slovo levný je ve slovnících definováno jako „stojící málo peněz“ (SSČ). Může tedy být levný rohlík, levné auto, levný byt. Ale cena přece nemůže stát málo peněz! Cena může být nízká, vysoká nebo tak akorát. Ale ne levná.
Zažil jsem však těžké zklamání. Než jsem se totiž pustil do psaní, podíval jsem se do Slovníku spisovné češtiny na heslo levný. Čekal jsem, že tento věrný pomocník můj názor přinejmenším mlčky odsouhlasí, ne-li přímo potvrdí.
Bohužel, vše bylo jinak. Ve slovníku jsem u hesla levný našel jako jeden ze dvou příkladů spojení levná cena (ve významu nízká).
Barbaři, pomyslel jsem si znechuceně. Okamžitě jsem se však chytl posledního stébla. Starý dobrý Slovník spisovného jazyka českého. Tam to určitě bude správně! Horečně jsem zalistoval…
… a skoro jsem cítil, jak se ono poslední stéblo zlomilo a já se potopil do hlubin marnosti. SSJČ svému mladšímu kolegovi zbaběle přitakal a spojení levná cena posvětil jako jazykově správné.
Resumé
Původně to měla být klasická jazykozpytecká filipika – chtěl jsem pomocí průkazných argumentů doložit, že spojení levné či nejlevnější ceny není z logického ani jazykového hlediska nejšťastnější. Z těchto velkolepých plánů žel sešlo. Musím se tedy spokojit s čistě subjektivním konstatováním, že mně osobně se toto spojení příliš nezamlouvá 🙂
Jo tak to my taky vždycky trhá uši :-)
Soushlasím s názorem, že spojení „levná cena“ tahá za uši. Představuji si, jak tu cenu kupuji za „levný peníz“ ;-)
Moc díky za podporu, jsem rád, že v tom „nejedu sám“ :-)
A co strašně dobrý?
Ad „strašně dobrý“ – tomuto navýsost zajímavému fenoménu se v jednom příspěvku věnovala i jazyková poradna ÚJČ (heslo „strašná zábava, hrozně rád“). V běžné řeči se spojení „strašně dobrý“ asi snese, v oficiálním, zvlášť písemném, projevu bych se mu raději vyhýbal ;-)
Je to hodně divné spojení, to se musí nechat :)
Mě zarazil slogan "Malé ceny, to je P**s " jednoho nejmenovaného řetezce u nás v ČR. Naštěstí si to zachránili těmi rozměrově malými postavičkami ve tvaru ceny :-)
Co se „levné ceny“ týče, ještě dnes ráno bych ji označil za stylistickou hrubku. Po Vašem článku jsem se ale pustil do zkoumání a na cestu k prameni slova „levný“.
Jungmann ve svém Slovníku česko-německém z let 1834–1839 uvádí původní význam slova „levný“ jako „dobrý“ či spíše „mírný“.
Kořen slova „levný“ není v ostatních slovanských jazycích příliš zastoupen. Verbum „leviti“ je dokonce českou specialitou a původně znamenalo „slábnout, ochabovat“. Tentýž význam má i pravděpodobně nejbližší soused toho slovesa, totiž verbum „livýty“, které nacházíme nejen v ukrajinských dialektech, jak uvádí Rejzkův Etymologický slovník.
Při rozboru slov „mírný“ a „dobrý“, které jsou původním významem slova „levný“, najdeme styčné body. „Mírný“ má původ ve všeslovanském slově „mir“, které vychází v indoevropské jazykové větvi ze slovního základu „mei-“, který znamenal „milý, dobrý“. Ten samý výklad nacházíme i v odvozeném albánském adjektivu „mirë“, které znamená „dobrý“.
„Levná cena“, vzato pedantsky pohledem etymologie, znamenala „dobrá cena“, „mírná cena“, „malá cena“. Ony tři významy jsem seřadil chronologicky, jak se domnívám, že se význam – dle mého soudu velice dynamicky – vyvíjel.
Proto Vám, Dalibore, mohu s čistým svědomím, a maje na paměti původní význam onoho slova, poděkovat za tento Váš velice, ale velice levný článek. :o)
Dero, moc Vám děkuji za mimořádně levné doplnění (viz prosím původní význam) :-) Přiznám se, že do studia etymologie tohoto slova jsem se nepustil, takže je to pro mě Váš příspěvek velkým obohacením. Ještě jednou díky!
Z hlediska soudobé stylistiky -levná cena- nemůže obstát, jedině kdyby to chtěl autor užít jako specifický archaizační prostředek (v souladu s původním významem spojení, vizte Dero 8. 1. 2007, 17.21). Významový posun od původního je patrný. Bude zajímací, co na to řekne nový výkladový slovník. To samozřejmě nemluvím o hovorové vrstvě jazyka, tam je možné vše (-;
Myslím, že základním bodem je především účelnost. Tudíž v tomto případě musí býs spojený ve významu, kterému porozumí jeho cílová skupina. Z tohoto důvodu asi těžko půjde použít význam doložený Derem, byť je sebesprávnější a z pohledu vývoje pochopitelní. V dnešní době jednoduše působí nelogicky a tak by s ním v dnešním světě mělo být nakládáno. Určitě bych nedoporučoval jeho použití už kvůli tomu, že v obecném vysvětlení obsahuje dvakrát pojen „cena“. První, co zákazníka napadne při vyřčení „nejlevnější“, bude zcela jistě: „Zaplatím za to méně“. A jít proti tomu je ošemetná věc.
Abych ale řekl podstatu svého příspěvku, rozhodně bych se řídil názory, které odsuzují použití spojení. Těch názorů je totiž většina.
Podle mě zase slogan „Nejnižší ceny“ zavání klamavou reklamou ne? Přeci když je něco nejnižší, tak už nic nižšího být nemůže a že by si byli tak jsití v kramflecích? :-)
Mno, já jsem v osmé třídě a dostal jsem dneska za čtyři z diktátu, takže jdu přemýšlet nad tím jak si to odfiltrovat z weblogů (které čtu přes RSS) :)
To numero:
Myslím, že v seznamu zdrojů na Weblogy.cz je na to šikovné tlačítko (Blokovat) :-) Chápu, že ta čtyřka zamrzí, ale věřím, že na češtinu nezanevřete úplně ;-)
Dnes jsem slyšel paskvil „Oslavíme konec nového roku!“
Ad konec nového roku: Tak tomu říkám perlička :-) Pokud byste ji zaslechl od společensky unaveného účastníka silvestrovské zábavy, docela bych to chápal. Pokud jste se s tímto výrokem setkal až dnes a dotyčný byl při smyslech, pak je to na pováženou ;-)
numero: Jestli jsi dostal tu známku za naše rady odtud, pak se ti nedivím (-; Mimochod: mám pocit, že bych se dnes snadno dostal do sporu s nejedním rutinním pedagogem ze základního školství (pokud jde o ČJ).
Konec nového roku: já zase několikrát viděl označení posledního veselí jako Silvestr 2007 (rok sem, rok tam → paxe v tem vyznej) (-;
Za rady v žádném případě, jsou to stále se opakující skupiny chyb, kterými procházím už asi od třetí třídy, teoreticky je ovládám, ale prakticky to nezvládám = nejsem schopný si tu chybu najít.
No co, špatné známky z gramatiky dorovnám slohem (kde mám vždy výbornou) a dostanu tradiční dvojku.
Takže závěr: Jazyky jsou zajimavé, ale neumím se je naučit.
Zajímavé téma. Souhlasím s nelogičností některých slovních spojení v reklamách a běžné mluvě. Ale pochopte šíleně nebo strašně šťastní prodejci chtějí rychle něčím upoutat, protože právě sehnali cool zboží, vyhraje ten, kdo má ostřejší lokty a je in, kdo výše, kdo dále dostřelí a zasáhne více potencionálních klientů. Vstřebavše několik úvodních klauzulí z knihy jak udělat „nejlepšejší“ obchod vrhajíce se střemhlav do ošemetných sítí marketingu a reklamy poutají a upoutávají nejlevnějšími a nejmenšími cenami. Někdy v tom slovním úprku zapomínají na služby, které by měly býti poskytnuty spolu s produkty. A copak produkty? Ty se nám mnohdy zcela skrývají za těmi malými cenami. Nedivme se tedy změti součástek, které kdysi snad tvořily jeden celek pořízený za „levnou, nejmenší“ cenu a buďte ukrutně šťastní.:o).
A co „drahá cena nafty“? Nějak mi to nesedí. Co si o tom myslíte?