Po dlouhé době jsem znovu zavítal na stránky jazykové poradny ÚJČ AV ČR a narazil jsem na několik nových, většinou velmi užitečných, příspěvků. O postřehy k několika z nich bych se s vámi rád podělil.

Celá řada nových hesel je zaměřena na formální stránku úpravy písemností, a většinou tedy vycházejí ze státních norem. Najdete tu poučení k psaní adres, podpisů, výčtů apod.

Problémy s normami

Můj skromný názor je, že právě použití státních norem (např. ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovaných textovými editory) jako autority pro vytváření typografických pouček je poněkud problematické.

Několikrát jsem už zaregistroval, že tyto normy neodpovídají všeobecně uznávaným a používaným typografickým pravidlům. Jedná se např. o psaní rozsahů – typografická pravidla doporučují pomlčku bez mezer, ČSN pomlčku s mezerami.

Typografická názorová pluralita

Využitím ČSN jako typografické autority logicky dochází k „rozmělnění“ typografických pravidel – čas už se např. nezapisuje pouze ve tvaru 10.00, ale také 10:00, datum je možné psát i bez mezer (06.06.2007) apod.

Abyste mi správně rozuměli. Nejsem zastáncem nelítostných a svazujících pravopisných pravidel (jsem rád, že existují dubleta atd.) a zároveň chápu, že jazyk se vyvíjí a je potřeba na to reagovat.

Ale u typografie je to podle mě jinak. Pro grafiky a korektory je lepší, když pro konkrétní jev (zápis času, rozsahu apod.) je jedno dané řešení, a nedochází tedy ke zbytečným diskuzím a sporům. Nevím tedy, zda ÚJČ v tomto případě vykročil správným směrem.

Kontroverzní momenty

Jak už jsem zmínil v úvodu, řadu hesel považuji skutečně za užitečná, zejména pro toho, kdo tvoří oficiální dokumenty. Přesto jsem si všiml několika bodů, se kterými se (aspoň zatím) nedokážu ztotožnit:

  • Oddělení PSČ od dodací pošty dvěma mezerami, heslo adresy (např. 120 00 Praha 2) – kniha Praktická typografie (Kočička, Blažek) uvádí, že z typografického hlediska to „není optimální“ a doporučuje v sazbě vložit za normální mezeru ještě mezeru zúženou. Při běžném používání, kdy není praktické vždy vkládat ještě zúženou mezeru, bych se osobně přikláněl k jedné mezeře.
  • Zápis časových údajů – 10.00 i 10:00, heslo časové údaje – PČP, Praktická typografie a další významné zdroje úvádějí jako jediný způsob zápisu variantu s tečkou (tedy např. 10.00) – osobně si nejsem jist, proč by se na tom něco mělo měnit.
  • Zápis data, heslo psaní kalendářních dat – jazyková poradna na základě ČSN 01 6910 „připouští“ i dvoumístný způsob zápisu bez mezer (např. 06.08.2007) – chápu, že se technických důvodů to někdy může být potřeba, ale pro běžné použití mi (a zřejmě nejen mně – viz např. znovu knihu Praktická typografie) tento zápis přijde přinejmenším zbytečný.
  • Psaní rozsahů, hesla psaní kalendářních dat a pomlčka a spojovník – u víceslovných rozsahů ÚJČ doporučuje psát pomlčku s mezerami (např. trasa Praha – Hradec Králové, naproti tomu trasa Praha–Brno). Chápu estetický význam tohoto doporučení, ale z hlediska praktického se mi to jeví jako značně neštastné. Např. u zeměpisných názvů je pomlčka s mezerami vyhrazena pro bližší určení třeba městské části (Ostrava – Poruba, Praha – Nové Město). Ve chvíli, kdy se pomlčka s mezerami začne používat i pro rozsah (tedy pro udávání trasy), budou vznikat zbytečné zmatky (viz např. již zmíněná Praha – Nové Město – je to městská čtvrť, nebo trasa vlaku?).

Je mimochodem zajímavé, že v souvislosti s posledním bodem (psaní rozsahů) jazyková poradna doslova píše: „Pokud se však pomlčka objeví mezi výrazy víceslovnými, doporučujeme (na rozdíl od typografů) mezery vkládat…“ Opravdu si nejsem jist, zda je to ideální postup.

Naprosto chápu, že ani typografická pravidla nejsou neměnná, a nejsem natolik konzervativní, abych nebyl ochoten je přijmout. Přesto se ale (aspoň zatím) budu držet těch starých, osvědčených a doposud platných.

„Nová“ hesla na stránkách jazykové poradny

9 komentářů u „„Nová“ hesla na stránkách jazykové poradny

  • 20. 7. 2007 (10:06)
    Trvalý odkaz

    Podle mého je to s těmi pomlčkami až moc složité. Problém je v tom, že existuje příliš mnoho možností: pomlček jsou (minimálně) tři druhy a psát se můžou s mezerami nebo bez, to máme znásobeno celkem šest možností. Přitom obyčejný pisatel mezi nimi nerozlišuje, ve školách se to nevyučuje a na klávesnici je pomlčka taky jen jedna.

    Když k tomu přidáme ještě automatické polointeligentní opravy textových editorů (občas navíc zanesené typografickými konvencemi z cizích jazyků, hlavně z angličtiny), nelze se divit, že v tom lidi – včetně mě osobně – mají zmatek.

    (Mimochodem, vaše stránky jsem právě objevil, jsou úplně úžasné a určitě se sem budu často vracet.)

    Reagovat
  • 20. 7. 2007 (10:21)
    Trvalý odkaz

    Dobrý den, Michale, především moc děkuji za pochvalu webu. Souhlasím s Vámi, že celá záležitost kolem spojovníků a pomlček je poměrně složitá.

    Jenom ten počet variant lze ve skutečnosti trochu redukovat – dlouhá větná pomlčka (mdash) se v českých textech příliš nepoužívá, její funkci zastává ndash. Spojovník s mezerami se nepoužívá, takže nám zbývají vlastně jenom tři varianty. I tak je to ale až až:-)

    Nemyslím si, že by každý uživatel češtiny musel všechna ta pravidla podrobně znát (od čeho by pak byli korektoři:-)), ale v každém případě všechny zmiňované varianty mají svou funkci a bylo by dobře, kdyby zůstala co nejjasněji vymezena…

    Reagovat
  • 20. 7. 2007 (12:18)
    Trvalý odkaz

    Opravdu je správná forma času s tečkou (10.00) a ne s dvojtečkou (10:00)? Psaní času s tečkou mi přijde velmi nevhodné. Kolik hodin je v 10.50? Je to za deset minut jedenáct nebo půl jedenácté? Při použití dvojtečky by snad nemělo docházet k omylu.

    Reagovat
  • 20. 7. 2007 (12:24)
    Trvalý odkaz

    Martin: Ovšemže 10.50 je za deset minut jedenáct. Pokud byste chtěl zapsat „deset a půl“, musel byste použít desetinnou čárku, nikoli tečku (tedy např. 10,5). Neznám ale nikoho, kdo by chtěl tímto způsobem udávat čas:-)

    Reagovat
  • 20. 7. 2007 (12:54)
    Trvalý odkaz

    Není problém cokoli psát tak, jak to stanovují pravidla. Pokud ale existuje pravidel hned několik, přičemž si vzájemně nejen neodpovídají, ale mnohdy se zcela negují, je to důvod, proč nemůžou mít žádnou úctu (-;
    06.08.2007 a 6. 8. 2007 si pořád ještě nijak neodporuje, je to jen rozšíření možností zápisu. Ale např. takové (ne)mezerování pomlček už je zvěrstvo, páč podle jednoho je správně to, a podle druhého to úplně opačné řešení. Už proto mi je sympatické, jak s pomlčkami nakládají některé noviny: nepoužívají je, všude jsou spojovníky (-; Mezerování se prakticky díky úžasným rozporům nedá vůbec opravovat, v podstatě jen sjednocovat…

    Reagovat
  • 20. 7. 2007 (23:16)
    Trvalý odkaz

    Nevím, jestli je úplně šťastně, když se míchá pravopis a typografie, neboť každá z těchto disciplín má jiný účel. Pravopis by měl sloužit srozumitelnosti psaného textu, kdežto typografie se orientuje na čitelnost a estetickou stránku.

    Z tohoto pohledu budou asi pravopisná pravidla vždy přísnější, protože i drobné rozdíly v zápisu mohou způsobit velké rozdíly významu. Typografická pravidla budou naopak volnější, aby typografovi umožnila kreativnější řešení.

    Ostatně, typograf je umělecký řemeslník, kdežto korektor je jen cvičená opice ;-)

    Reagovat
  • 21. 7. 2007 (6:50)
    Trvalý odkaz

    Díky za kompliment, Marku:-) Osobně si myslím, že případů, kdy i typografie ovlivňuje význam a srozumitelnost textu, je přibližně stejně jako případů, kdy tak činí pravopis. Nebouřím se proti tomu, aby byla pravidla volnější, ale nepřijde mi šťastné v nich dělat zmatek, a to na základě norem, jejichž funkcí je něco trochu jiného než býti typografickým manuálem.

    Reagovat
  • Pingback:Proofreading.cz » Proč nechystáme rozšíření týmu českých korektorů

  • Pingback:Proofreading.cz » O češtině se šéfem ÚJČ

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít