Už odmalička nám při diktátech vtloukali do hlavy, jak se která slova správně píšou, kde se píše „i“ a kde „y“ a jak se pracuje s velkými písmeny. Kromě toho se prakticky celý život učíme (a to i v řeči), jak vytvářet správné
Jaký máte „jazykový ideál“?
„Jak někdo může napsat ‚říct‘ místo ‚říci‘ do tiskové zprávy?“ „Jak může šéfredaktor napsat do editorialu ‚je mi to ukradené‘?“ „Ti televizní moderátoři mluví čím dál víc jazykem čtvrté cenové!“ Už jste takové výtky také slyšeli? Nebo jste sami někdy
Anglicismů není v češtině zdaleka tolik, kolik si myslíte
Pro mladou generaci je řeč propletená anglicismy standardem – a často jde o anglicismy, které se v češtině objevily až v posledních několika málo letech. Spousta starších lidí se na tento trend škaredí, protože mají pocit, že slov z angličtiny začíná být v naší mateřštině zkrátka
Jsou slova jako „vozíčkář“ nebo „slepec“ urážlivá?
Vlna prosazování politicky korektních výrazů už dorazila i k nám – kancelář ombudsmana vydala příručku pro média, v níž mimo jiné označuje některé výrazy pro lidi s různými typy postižení za nevhodné a navrhuje pro ně přijatelné varianty. V žádném případě se zde nehodlám pouštět do
Proč přechylovat cizí ženská příjmení
Otázka, zda přechylovat cizí ženská příjmení (tedy přidávat k nim koncovku -ová), nebo ne, rozděluje víc než skoro kterákoli jiná jazyková otázka a vzbuzuje až nečekaně silné emoce. Zejména na internetu, který svou částečnou či úplnou anonymitou dodává lidem na odvaze
Novinka v češtině – vazba „ten stejný“
Každý jazyk, který používá nějaká skupina lidí v každodenní komunikaci, prochází neustálými změnami a vývojem. Je to přirozený a naprosto nevyhnutelný proces. Ať už jde o změnu pádové koncovky, zmizení jedné hlásky v konkrétním slově, plošnou změnu jedné hlásky v jinou nebo třeba používání
Řekněte přivlastňovacím zájmenům ne
Nebojte, nechci vám zakazovat, abyste občas použili v řeči nebo v textu nějaké to přivlastňovací zájmeno. Tahle slovní kategorie k češtině neodmyslitelně patří. Ale začnu malou oklikou: Víte, jak vzniká naprostá většina stylistických chyb v textu? Tak, že autor nedokáže vystavět větu stejně přirozeně jako
Třetí „Pište správně česky“ konečně jako e-book!
Jsme rádi, že můžeme našim čtenářům sdělit dobrou zprávu: Nejnovější vydání hravé jazykové příručky Pište správně česky je od nynějška k dispozici i ke stažení do vašich elektronických přístrojů. Na výběr máte mezi formáty EPUB a MOBI. Naopak formát PDF v nabídce není. Oproti
Znáte „poštu klientů“?
Dnes jenom krátce. Firmy se často předhánějí v tom, jak upozornit potenciální klienty na své úspěchy a získat tak nové zájemce o své služby. Stále častěji se tak v kontrolovaných materiálech setkávám s různými grafy a tabulkami, které mají ukazovat, jak firmě roste obrat,
Nejpoužívanější, nebo nejvíc používaný?
Celkem rozšířeným stylistickým nedostatkem jak v mluvené řeči, tak v psaném textu je nahrazování přirozených tvarů druhého a třetího stupně přídavných jmen (rychlejší, nejrychlejší) alternativami se slovy „více“ a „nejvíce“: více rychlý, nejvíce rychlý. Proč tuto chybu děláme? A je to vždycky špatně?