Hláska Ř je jedním z unikátů českého fonetického systému. Ani v nám nejblíže příbuzných jazycích ji nenajdete, snad jen v polštině existuje foném, který české Ř připomíná. Jak vůbec v češtině vznikla tak komplikovaná hláska, natolik složitá na vyslovení, že se ji mnohé děti musí učit na logopedii?
Chceme-li vznik této hlásky vystopovat, musíme se vrátit bratru osm století nazpět, na přelom 12. a 13. století. V té době ještě v češtině existovaly měkké verze některých souhlásek, které později zmizely – například měkké R.
V období, o němž mluvíme, se začala u měkkého R (a některých dalších fonémů) projevovat tzv. asibilace. To není moc známý pojem, ale jde v podstatě o to, že ve výslovnosti hlásky se oslabuje závěr a místo něj se objevuje sykavkový šum – zkrátka se v ústech vytvoří úžina, ve které se takzvaně tře vzduch.
Možná ten popis zní složitě, ale zkuste si Ř pomalu vyslovit a sledujte, co se ve vašich ústech děje. A určitě se všimnete, jak se mezi jednotlivými „kmity“ hlásky R objevuje určitý třecí šum, příbuzný sykavkám typu S. No a Ř je na světě!
Někdy se Ř objevilo i při přejímání cizích slov, v nichž po sobě následovaly hlásky R a S. Ty se spojily a vzniklo Ř. Jedním z takových pojmů je archaický výraz pro koně, totiž „oř“, což je vlastně staroněmecký „Ors“. Legrační je, že toto slovo nakonec z němčiny zcela zmizelo (asi znáte dnešní „Pferd“), zatímco čeština, která ho pouze přejala, si jej podržela podnes, byť jako výraz spíše básnický.
Dodejme ještě, že na území dnešního Slovenska došlo k zániku měkkého R jinak – měkké R tam „ztvrdlo“ na klasické R. Proto například z původního mor’e (s měkkým R) vzniklo u nás moře a u Slováků more.
Další díly
- Perličky z historie češtiny – 1. díl: změna v časování
- Perličky z historie češtiny – 2. díl: kde se vzalo F
- Perličky z historie češtiny – 3. díl: vznik Ř (právě čtete)
- Perličky z historie češtiny – 4. díl: proč je Ú jen na začátku slov
- Perličky z historie češtiny – 5. díl: břímě vs. břemeno
- Perličky z historie češtiny – 6. díl: významová diferenciace
- Perličky z historie češtiny – 7. díl: tabuová slova
- Perličky z historie češtiny – 8. díl: proteze není protéza
- Perličky z historie češtiny – 9. díl: příklonka „-li“
- Perličky z historie češtiny – 10. díl: vejce, ale vajec
- Perličky z historie češtiny – 11. díl: problematický vzor „stavení“
- Perličky z historie češtiny – 12. díl: dáte si býkové maso?
V čínštině také existuje foném, který české Ř připomíná. Např. „horká voda“ se vysloví přibližně jako /ř šuej/. :)
Tento článek je velmi příjemně pojatý a rozšířil mi vědomosti.
Nekdy pred dvaceti lety jsem taxikaril v jizni Kalifornii asi deset let a diky tomu jsem se od svych zakazniku naucil obstojne spanelsky. Jednou jsem vezl dva mexicke indiany, kteri mluvili mezi sebou jakymsi indianskym jazykem. Byli to indiani naroda Zapoteca ze statu Oaxaca. Divili se kde jsem se naucil spanelsky (mluvim 8 jazyky). Nikdy neslyseli jmeno Ceska republika a pozadali me abych rekl neco cesky. Rekl jsem jim, ze mame nejtezsi zvuk na svete, totiz ř. Na ukazku jsem jim rekl zname Mařeno, rekni ř, neřeknu ti kořene … Oni to po me opakovali perfektni cestinou. Zdelili mi, ze si mysli, ze jsou jedinym narodem, ktery ma ř, coz si Cesi mysli take.