Bohužel už nejen jazykoví laikové, ale i někteří ideologií ovlivnění lingvisté začínají prosazovat v českém prostoru to, čemu se říká „jazykové inženýrství“.
Co je jazykové inženýrství
Každý jazyk se přirozeně mění a vyvíjí a není na tom nic špatného. Důležité ale je, že by se měl vyvíjet přirozeně – když se nějaká novinka mezi lidmi postupně ujme a rozšíří, nakonec se propracuje do spisovného jazyka a najde si cestu i do jazyka médií, knih apod.
Jazykové inženýrství znamená pravý opak: Jakýmsi tlakem, či dokonce nařízením „shora“ se začnou (zpravidla z ideologických důvodů) propagovat změny, které neodrážejí to, jak s jazykem daná společnost pracuje.
A vždycky se najdou nešťastníci s dobrými úmysly, kteří začnou výplodům jazykového inženýrství razit cestu, bez ohledu na jazyková fakta. Typickým příkladem je snaha některých lidí v mediálním prostoru vnutit lidem slova „hostka“ nebo „hoststvo“, protože „host“ je mužského rodu a jde tedy údajně o výraz genderově necitlivý. Opravdu?
Nebojte, nebudu se pouštět do ideologického boje. Jen upozorním na pár jazykových faktů.
Rod mluvnický a přirozený
Čeština má (na rozdíl třeba od angličtiny) tzv. mluvnický rod. Nerozlišuje tedy pouze rod přirozený (mužský pro muže/samce, ženský pro ženy/samice a střední pro veškeré jevy a předměty), ale každému slovu přiřazuje rod bez ohledu na řekněme přírodní danost.
Proto je „strom“ rodu mužského, „lavička“ rodu ženského a například „vajíčko“ rodu středního, aniž by pro to byly jakékoli biologické důvody. Každé slovo, s nímž čeština pracuje (domácí i přejaté), musí mít svůj mluvnický rod. A v tom je pro některé kámen úrazu.
Slovo „host“ je totiž, chudák, zrovna rodu mužského. A jazykoví analfabeti z toho mohou získat mylný dojem, že primárně označuje muže – jako by se se ženami jako hosty nepočítalo. Je to tedy údajně sexistický, diskriminační výraz.
To je kolosální nesmysl. Co třeba výraz „celebrita“? Ten je (čistě náhodou!) rodu ženského, a přitom jím normálně označujeme i muže. Bere to někdo jako projev diskriminace vůči mužům, protože naznačujeme, že proslavit se mohou spíš ženy než muži? Jistě ne. Stejně se to má s „osobou“ – pod spojením „důležitá osoba“ si bezpochyby klidně představíme i muže, přestože „osoba“ je mluvnicky rodu ženského.
Anebo vzpomeňme na „zelenáče“. Je rodu mužského – máme to chápat tak, že nezkušení a méně schopní bývají spíš muži? Kdepak, je to jen mluvnický rod, jde o jazykový atribut sloužící mluvnickému začlenění daného slova do vět. Nic víc, nic míň.
Profese nově i dámské
Dobře, namítne někdo, a co výrazy jako „lídryně“ nebo „politička“? Ty také dříve nebyly, ale zavedly se, když se ženy emancipovaly a dostaly se do vůdčích a politických funkcí!
Ne tak docela. Předně se nezavedly – přirozeně se mezi mluvčími začaly používat. Nová, genderově spravedlivější podoba české společnosti si tuto změnu přirozeně v jazyce vynutila. Když se profese, dříve výhradně mužské, začnou ujímat i ženy, lidé přirozeně k názvu profese pomocí obvyklé ženské koncovky dotvoří novou podobu pro ženy.
Jenomže slova jako „host“, „zelenáč“ nebo „celebrita“ nejsou profese. Jsou to obecná označení, stejně jako třeba „člověk“. I ten je rodu mužského, ač automaticky odjakživa zahrnuje i ženy a děti.
Stejně tak žena může být zelenáčem a muž celebritou.
Mám tedy vzkaz pro všechny ty, kdo prosazují „inkluzivnější“ umělotiny typu hoststva: Když prosazujete genderovou rovnost tímhle pomýleným způsobem, buďte v tom prosím aspoň důslední a pište o ženách, že jsou zelenáčky, případně zelenáčice, a o slavných hercích, že jsou celebritové a filmoví hvězdi. Děkuji.
Přemýšlím, kde je ta hranice mezi přirozeným vývojem a jazykovým inženýrstvím. Když něco prostě začnu používat (a další lidé to možná přeberou), je to přirozený vývoj. (A tady nemusím být konzistentní – třeba budu OK říkat „hostka“, ale „celebrit“ mi prostě nepůjde přes pusu.) Kdybych chtěl prosadit, aby se nové tvary učily děti ve všech školách a byly podle toho hodnoceny, bude to jazykové inženýrství. Pokud ale nový tvar začnu používat a k tomu jej začnu i nenuceně propagovat (napíšu článek, půjdu cíleně vzorem, …), je to už jazykové inženýrství, nebo ještě přirozený vývoj?
Myslím, že jde hodně o pohnutku. Když začnu používat nějaké slůvko, protože se mi tak nějak přirozeně dere na jazyk a je šikovné, proč ne? A možná to ode mě druzí chytnou. Nová slova a tvary vznikají pořád a někde to začít musí.
Ale začít uměle prosazovat nepřirozené výrazy jen z ideologických důvodů, které navíc vycházejí z nepochopení toho, jak jazyk funguje, to je podle mě špatně. Média jsou od toho, aby odrážela zavedenou mluvu masy kultivovaných mluvčích, ne aby jazykový vývoj uměle řídila. Takže v TV nebo v novinách se má „hostka“ objevit až ve chvíli, kdy se to slovo běžně používá.
Ač souhlasím, že se má jazyk vyvíjet přirozeně, trochu bych se – v obecné rovině – zásahů shora zastal, mohou totiž usnadňovat dorozumění. Například odborná terminologie může být stanovena jedinou autoritou a její slova mohou mít odlišný význam než při přirozeném používání, a přece je nezbytná. A nejde také výuka spisovného jazyka v mnoha případech proti tomu, jak se jazyk skutečně používá?
Jistě, v odborné terminologii je to něco jiného. Spousty a spousty termínů takhle uměle vznikly a není na tom nic špatného. Vlastně to ani jinak nejde.
Spisovný jazyk by měl odrážet to, co vnímají kultivovaní mluvčí jako vyšší stylovou úroveň jazyka. Vzniká tedy deskriptivním přístupem a neměl by nic shora protlačovat.
Housku. Horstvo.
Výborný článek. Hostky mne dráždí od začátku svého nikoli přirozeného vzniku, stejně jako lýdryně, lidovkyně, voličky, občanky apod., ale připouštím, že na mnohé je dnes třeba si zvyknout. Zpět už se to nevrátí. Pro zajímavost jen uvedu dva případy, kdy výrazy označující profesi šly svou přirozenou cestou, aniž by na jejich vývoj/nevývoj měla vliv, si myslím, feministická ukřivděnost. Kdysi dávno, ale ne zas tak moc dávno, se říkalo „paní doktor“. Slyšela jsem to i u mé prababičky. Znělo nám to legračně. Postupem času se to prostě bez jakéhokoli humbuku přestalo používat. Dnes se zase, doufám, nedočkám přechýlené podoby „detektivka“ od profese „detektiv“. I když… ? Inu…