Jsou Pravidla českého pravopisu, která jsou k dispozici na internetu, „ta správná“? Jaké další zdroje informací o češtině se dají na síti najít? A jsou spolehlivé? I když nemám ambice poskytnout na tyto otázky vyčerpávající odpověď, pokusím se sepsat aspoň to nejpodstatnější.
Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny a další uznávané jazykové příručky hledají na internetu každý den stovky lidí. Vyplývá z toho potěšující zjištění, že zdaleka ne všem uživatelům jazyka českého je úroveň jejich psaného projevu lhostejná.
Ovšem vzhledem k tomu, kolik informačních zdrojů o češtině je v současné době k dispozici, může být těžké se v nich zorientovat. A i když pro základní orientaci poslouží leckterý zdroj, zdaleka ne vždycky se jedná o kodifikační příručky, na které se lze odkázat jako na nezpochybnitelnou autoritu.
O pravopisu obecně
V České republice, jak známo, neexistuje jazykový zákon, který by závaznost Pravidel českého pravopisu nebo kterékoli jiné příručky stanovoval. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze určuje, které publikace se budou používat jako standard při výuce češtiny na školách.
Zároveň ale platí, že za oficiální jsou považována pravidla stanovená Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR. Příručky vydávané tímto ústavem mají kodifikační pravomoc, a lze je tedy bez obav využívat jako spolehlivý zdroj.
Které z nich jsou k dispozici na internetu? A jak je to s ostatními stránkami o češtině?
Pravidla českého pravopisu
Kromě Pravidel českého pravopisu připravených autorským kolektivem ÚJČ AV ČR existuje i celá řada publikací téhož názvu od jiných autorů, které jsou z Pravidel od ÚJČ odvozeny.
Nejnovější Akademická pravidla českého pravopisu od ÚJČ vyšla v nakladatelství Academia v roce 2005 a koupit se dají třeba na Kosmas.cz. (Nenechte se zmýlit označením „studentské vydání“ – opravdu se nejedná o školní pravidla, ale o ta akademická.)
Důležitá poznámka: „Oficiální“ Pravidla českého pravopisu od ÚJČ nejsou k dispozici online.
Na stránkách Ústavu je k tomu uvedeno:
- PČP zpracovaná ÚJČ dosud nejsou dostupná v elektronické podobě na internetu. ÚJČ není autorem webových stránek www.pravidla.cz, www.ocestine.cz a www.nechybujte.cz. Upozorňujeme, že neodpovídáme za informace o českém pravopisu, tvarosloví aj. na těchto adresách.
To samozřejmě neznamená, že na těchto stránkách musí být chybné informace. Pro běžnou orientaci v jazykových jevech určitě postačí. (Ostatně, ke stránkám Nechybujte.cz se ještě vrátíme.) Ale nedají se považovat za normativní, kodifikační a stoprocentně spolehlivé zdroje.
Slovník spisovné češtiny
Slovník spisovné češtiny je normativní výkladový slovník, taktéž z dílny Ústavu pro jazyk český, který knižně vychází v nakladatelství Academia.
Potěšitelná informace: Slovník spisovné češtiny je k dispozici online. Je součástí Internetové jazykové příručky na stránkách ÚJČ. Podrobněji jsme to okomentovali v článku SSČ a SSJČ v rámci Internetové jazykové příručky.
Pokud byste potřebovali i „off-line verzi“, pak elektronickou podobu Slovníku spisovné češtiny vydává nakladatelství LEDA.
Předchůdcem Slovníku spisovné češtiny byl Slovník spisovného jazyka českého. I ten je k dispozici v rámci Internetové jazykové příručky.
Nový akademický slovník cizích slov
Pokud byste pátrali po normativním slovníku cizích slov, tak je to právě tento – Nový akademický slovník cizích slov, jehož autory je znovu kolektiv pracovníků ÚJČ AV ČR a který rovněž vyšel v nakladatelství Academia – a to i jako studentské vydání.
Nový akademický slovník cizích slov žel není k dispozici online. Elektronickou verzi vydává nakladatelství LEDA.
Online je ale k dispozici jiný slovník – Akademický slovník cizích slov – a znovu jako součást Internetové jazykové příručky. (Viz např. heslo implementace.)
Další publikace ÚJČ
Z ostatních publikací Ústavu pro jazyk český bych rád upozornil alespoň na dvě:
- Akademická příručka českého jazyka – De facto knižní vydání Internetové jazykové příručky. Vychází se schvalovací doložkou MŠMT. Psali jsme o ní v článku Akademická příručka českého jazyka je na světě
- Akademická gramatika spisovné češtiny – Skoro 1000stránkové seznámení se současnou českou gramatikou.
Jiné zdroje
Nechybujte.cz Přestože se od stránek Nechybujte.cz ÚJČ distancuje (což je, vzhledem k tomu, že není jejich autorem, pochopitelné), patří určitě k tomu lepšímu, co je na internetu stran českého jazyka k dispozici.
Web provozuje společnost Lingea, která je známá především jako vydavatel tištěných a elektronických cizojazyčných slovníků.
Stránky Nechybujte.cz mimo jiné obsahují:
- Slovník současné češtiny (výkladový slovník s aktuální slovní zásobou; několik informací o knižní verzi najdete v článku Slovník současné češtiny – první dojmy)
- Slovník českých synonym a antonym
- Pravidla českého pravopisu („neoficiální verze“, viz výše)
- Stručný přehled české gramatiky
Dotazy týdne Na stránkách ÚJČ AV ČR najdete mimo jiné i přehled zajímavých otázek a odpovědí z let 2006–2010.
KonText – rozhraní Českého národního korpusu Pokud váš zájem o češtinu přesahuje běžnou snahu nepáchat pravopisné chyby, jednoznačně doporučuji se zaregistrovat k používání Českého národního korpusu. Myslím, že neexistuje lepší způsob, jak se seznámit s aktuálním stavem českého jazyka – s tím, která slova a spojení jsou běžná a která méně, která slova se spolu nejpřirozeněji pojí, a podobně.
A ještě poznámka pod čarou Kdyby vám ani výše uvedené zdroje nestačily, pořád tu máte naši Češtinu pod lupou. 🙂 Rozsahem se samozřejmě s výše uvedenými zdroji nemůže ani zdaleka rovnat, ale snažíme se do ní průběžně doplňovat ty výrazy, se kterými mají čeští pisatelé největší potíže – a kromě správných variant vždycky uvádíme i ty chybné.
Shrnutí
V případě, že na internetu hledáte spolehlivý zdroj informací o českém jazyce, jednoznačně doporučujeme Internetovou jazykovou příručku ÚJČ AV ČR. Pro porovnání pak můžete využít třeba Slovník současné češtiny na stránkách Nechybujte.cz.
Nová kniha od šílených korektorů
Chcete
umět dobře psát, ale tradiční učebnice vám přijdou nezáživné?
Vydavatelství Zoner Press vydalo už třetí, znovu rozšířenou verzi naší
knihy Pište
správně česky – poradna šílených korektorů.
Jen stručný dotaz,Lze napsat ve větě ..Mně je líto smutných lidí i (Mě je lito…)?
Dobrý den, Bohdane, ve vámi uváděné větě je možná jenom varianta „mně“ (jedná se o 3. pád), tedy: „Mně je líto smutných lidí.“
Sloveso mrzet se pojí s 3. či 4.pádem ?
Dobrý den,
sloveso „mrzet“ se pojí se 4. pádem.
Jak správně napsat větu: akce je podpořena městem Nové Strašecí (slovo městem s malým či velkým písmenem?)
Je „dolikvidace“ slovo?
Dobrý den,předem se omlouvám,že obtěžuji.
Moje mladá známá mi tvrdí,že výraz „pacient“ je zastarý a nemá se používat.Místo toho se má užívat výraz „klient“.
Domnívám se,že výraz klient je příliš obecný a ve zdravotnictví
není zvykem jej používat.Moji „pacienti“ si nestěžují pokud s nimi hovořím jako s „pacienty“.
Děkuji MUDr Beutl.
Dobrý den, pane doktore,
děkujeme za zajímavý dotaz. Přiznám se, že asi nedokážu nabídnout úplně fundovanou odpověď, protože otázka přesahuje jazykovou úroveň.
Díval jsem se, že téma klient vs. pacient se řeší už řadu let, a to nejen v češtině. Obě strany sporu mají svoje argumenty. Zastánci „klientů“ říkají, že tento termín zdůrazňuje aktivní přístup toho, kdo péči přijímá, i prozákaznický přístup toho, kdo ji poskytuje. Opačná strana říká, že kdo je nemocný a léčí se, je zkrátka pacient.
Slovníky každopádně výraz „pacient“ nehodnotí jako knižní ani archaický, takže to, jak a jestli se používá, je spíš otázkou vkusu uživatele.
(Erudovanější odpověď by Vám zřejmě poskytla telefonická jazyková poradna ÚJČ AV ČR: https://ujc.avcr.cz/…ontakty.html)