Jsou Pravidla českého pravopisu, která jsou k dispozici na internetu, „ta správná“? Jaké další zdroje informací o češtině se dají na síti najít? A jsou spolehlivé? I když nemám ambice poskytnout na tyto otázky vyčerpávající odpověď, pokusím se sepsat aspoň to nejpodstatnější.

Pravidla českého pravopisu, Slovník spisovné češtiny a další uznávané jazykové příručky hledají na internetu každý den stovky lidí. Vyplývá z toho potěšující zjištění, že zdaleka ne všem uživatelům jazyka českého je úroveň jejich psaného projevu lhostejná.

Ovšem vzhledem k tomu, kolik informačních zdrojů o češtině je v současné době k dispozici, může být těžké se v nich zorientovat. A i když pro základní orientaci poslouží leckterý zdroj, zdaleka ne vždycky se jedná o kodifikační příručky, na které se lze odkázat jako na nezpochybnitelnou autoritu.

O pravopisu obecně

V České republice, jak známo, neexistuje jazykový zákon, který by závaznost Pravidel českého pravopisu nebo kterékoli jiné příručky stanovoval. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pouze určuje, které publikace se budou používat jako standard při výuce češtiny na školách.

Zároveň ale platí, že za oficiální jsou považována pravidla stanovená Ústavem pro jazyk český Akademie věd ČR. Příručky vydávané tímto ústavem mají kodifikační pravomoc, a lze je tedy bez obav využívat jako spolehlivý zdroj.

Které z nich jsou k dispozici na internetu? A jak je to s ostatními stránkami o češtině?

Pravidla českého pravopisu

Kromě Pravidel českého pravopisu připravených autorským kolektivem ÚJČ AV ČR existuje i celá řada publikací téhož názvu od jiných autorů, které jsou z Pravidel od ÚJČ odvozeny.

Nejnovější Akademická pravidla českého pravopisu od ÚJČ vyšla v nakladatelství Academia v roce 2005 a koupit se dají třeba na Kosmas.cz. (Nenechte se zmýlit označením „studentské vydání“ – opravdu se nejedná o školní pravidla, ale o ta akademická.)

Důležitá poznámka: „Oficiální“ Pravidla českého pravopisu od ÚJČ nejsou k dispozici online.

Na stránkách Ústavu je k tomu uvedeno:

  • PČP zpracovaná ÚJČ dosud nejsou dostupná v elektronické podobě na internetu. ÚJČ není autorem webových stránek www.pravidla.cz, www.ocestine.cz a www.nechybujte.cz. Upozorňujeme, že neodpovídáme za informace o českém pravopisu, tvarosloví aj. na těchto adresách.

To samozřejmě neznamená, že na těchto stránkách musí být chybné informace. Pro běžnou orientaci v jazykových jevech určitě postačí. (Ostatně, ke stránkám Nechybujte.cz se ještě vrátíme.) Ale nedají se považovat za normativní, kodifikační a stoprocentně spolehlivé zdroje.

Slovník spisovné češtiny

Slovník spisovné češtiny je normativní výkladový slovník, taktéž z dílny Ústavu pro jazyk český, který knižně vychází v nakladatelství Academia.

Potěšitelná informace: Slovník spisovné češtiny je k dispozici online. Je součástí Internetové jazykové příručky na stránkách ÚJČ. Podrobněji jsme to okomentovali v článku SSČ a SSJČ v rámci Internetové jazykové příručky.

Pokud byste potřebovali i „off-line verzi“, pak elektronickou podobu Slovníku spisovné češtiny vydává nakladatelství LEDA.

Předchůdcem Slovníku spisovné češtiny byl Slovník spisovného jazyka českého. I ten je k dispozici v rámci Internetové jazykové příručky.

Nový akademický slovník cizích slov

Pokud byste pátrali po normativním slovníku cizích slov, tak je to právě tento – Nový akademický slovník cizích slov, jehož autory je znovu kolektiv pracovníků ÚJČ AV ČR a který rovněž vyšel v nakladatelství Academia – a to i jako studentské vydání.

Nový akademický slovník cizích slov žel není k dispozici online. Elektronickou verzi vydává nakladatelství LEDA.

Online je ale k dispozici jiný slovník – Akademický slovník cizích slov – a znovu jako součást Internetové jazykové příručky. (Viz např. heslo implementace.)

Další publikace ÚJČ

Z ostatních publikací Ústavu pro jazyk český bych rád upozornil alespoň na dvě:

  • Akademická příručka českého jazyka – De facto knižní vydání Internetové jazykové příručky. Vychází se schvalovací doložkou MŠMT. Psali jsme o ní v článku Akademická příručka českého jazyka je na světě
  • Akademická gramatika spisovné češtiny – Skoro 1000stránkové seznámení se současnou českou gramatikou.

Jiné zdroje

Nechybujte.cz Přestože se od stránek Nechybujte.cz ÚJČ distancuje (což je, vzhledem k tomu, že není jejich autorem, pochopitelné), patří určitě k tomu lepšímu, co je na internetu stran českého jazyka k dispozici.

Web provozuje společnost Lingea, která je známá především jako vydavatel tištěných a elektronických cizojazyčných slovníků.

Stránky Nechybujte.cz mimo jiné obsahují:

  • Slovník současné češtiny (výkladový slovník s aktuální slovní zásobou; několik informací o knižní verzi najdete v článku Slovník současné češtiny – první dojmy)
  • Slovník českých synonym a antonym
  • Pravidla českého pravopisu („neoficiální verze“, viz výše)
  • Stručný přehled české gramatiky

Dotazy týdne Na stránkách ÚJČ AV ČR najdete mimo jiné i přehled zajímavých otázek a odpovědí z let 2006–2010.

KonText – rozhraní Českého národního korpusu Pokud váš zájem o češtinu přesahuje běžnou snahu nepáchat pravopisné chyby, jednoznačně doporučuji se zaregistrovat k používání Českého národního korpusu. Myslím, že neexistuje lepší způsob, jak se seznámit s aktuálním stavem českého jazyka – s tím, která slova a spojení jsou běžná a která méně, která slova se spolu nejpřirozeněji pojí, a podobně.

A ještě poznámka pod čarou Kdyby vám ani výše uvedené zdroje nestačily, pořád tu máte naši Češtinu pod lupou. 🙂 Rozsahem se samozřejmě s výše uvedenými zdroji nemůže ani zdaleka rovnat, ale snažíme se do ní průběžně doplňovat ty výrazy, se kterými mají čeští pisatelé největší potíže – a kromě správných variant vždycky uvádíme i ty chybné.

Shrnutí

V případě, že na internetu hledáte spolehlivý zdroj informací o českém jazyce, jednoznačně doporučujeme Internetovou jazykovou příručku ÚJČ AV ČR. Pro porovnání pak můžete využít třeba Slovník současné češtiny na stránkách Nechybujte.cz.

Nová kniha od šílených korektorů

Pište správně českyChcete umět dobře psát, ale tradiční učebnice vám přijdou nezáživné? Vydavatelství Zoner Press vydalo už třetí, znovu rozšířenou verzi naší knihy Pište správně česky – poradna šílených korektorů.

Pravidla českého pravopisu online – dá se na ně spolehnout?
Štítky:

20 komentářů u „Pravidla českého pravopisu online – dá se na ně spolehnout?

  • 21. 11. 2019 (12:17)
    Trvalý odkaz

    Jen stručný dotaz,Lze napsat ve větě ..Mně je líto smutných lidí i (Mě je lito…)?

    Reagovat
    • 21. 11. 2019 (15:14)
      Trvalý odkaz

      Dobrý den, Bohdane, ve vámi uváděné větě je možná jenom varianta „mně“ (jedná se o 3. pád), tedy: „Mně je líto smutných lidí.“

      Reagovat
    • 22. 11. 2020 (21:53)
      Trvalý odkaz

      Dobrý den,

      sloveso „mrzet“ se pojí se 4. pádem.

      Reagovat
  • 28. 3. 2023 (16:03)
    Trvalý odkaz

    Jak správně napsat větu: akce je podpořena městem Nové Strašecí (slovo městem s malým či velkým písmenem?)

    Reagovat
    • 30. 8. 2023 (11:32)
      Trvalý odkaz

      Dobrý den, Milane, omlouvám se za opožděnou odpověď, z nějakého důvodu mi u vašeho dotazu nepřišla notifikace. Odkázal bych vás na vyjádření Internetové jazykové příručky ÚJČ (https://prirucka.ujc.cas.cz/?…):

      Pokud se před zeměpisné názvy umísťují výrazy obec, městys, město, statutární/hlavní město, píšou se s malým písmenem, a to bez ohledu na to, zda označují velikost správní jednotky, nebo druh právnické osoby: obec Prosečnice (požár v obci Prosečnice, kontrola finančního hospodaření obce Prosečnice, starosta obce Prosečnice), městys Budišov, město Tábor, statutární město Plzeň, hlavní město Praha. V rejstříku ekonomických subjektů jsou výrazy obec, městys, město, statutární/hlavní město zapsány s velkými písmeny, ale tento způsob zápisu lze přičítat především tomu, že dané výrazy stojí na začátku jednoho ze sloupců tabulky. Uvedený rejstřík na rozdíl od obchodního rejstříku (v něm jsou zapsány pouze soukromé firmy) však není závazný. Jak vyplývá z konzultací s právníky a soudci i ze zákona č. 128/2000 Sb., je název právnické osoby totožný s názvem zeměpisným. Jen ve třech případech je výraz město součástí zeměpisného názvu a pak se píše s velkým písmenem: Město Albrechtice, Město Touškov, Město Libavá.

      Reagovat
    • 30. 8. 2023 (10:44)
      Trvalý odkaz

      Dobrý den, Jano, „dolikvidace“ si cestu do slovníků zatím nenašla, ale podle našeho rychlého průzkumu se v praxi občas používá (konkrétně v pojišťovnictví jako specifický termín s významem „znovuotevření pojistné události“).

      V každém případě bychom v materiálech, které jsou určené širší veřejnosti, a ne pouze specialistům na pojištění, doporučovali tento pojem minimálně vysvětlit, protože mu zdaleka ne všichni čtenáři budou rozumět.

      Reagovat
  • 16. 5. 2023 (18:00)
    Trvalý odkaz

    Dobrý den,předem se omlouvám,že obtěžuji.
    Moje mladá známá mi tvrdí,že výraz „pacient“ je zastarý a nemá se používat.Místo toho se má užívat výraz „klient“.
    Domnívám se,že výraz klient je příliš obecný a ve zdravotnictví
    není zvykem jej používat.Moji „pacienti“ si nestěžují pokud s nimi hovořím jako s „pacienty“.
    Děkuji MUDr Beutl.

    Reagovat
    • 17. 5. 2023 (7:07)
      Trvalý odkaz

      Dobrý den, pane doktore,

      děkujeme za zajímavý dotaz. Přiznám se, že asi nedokážu nabídnout úplně fundovanou odpověď, protože otázka přesahuje jazykovou úroveň.

      Díval jsem se, že téma klient vs. pacient se řeší už řadu let, a to nejen v češtině. Obě strany sporu mají svoje argumenty. Zastánci „klientů“ říkají, že tento termín zdůrazňuje aktivní přístup toho, kdo péči přijímá, i prozákaznický přístup toho, kdo ji poskytuje. Opačná strana říká, že kdo je nemocný a léčí se, je zkrátka pacient.

      Slovníky každopádně výraz „pacient“ nehodnotí jako knižní ani archaický, takže to, jak a jestli se používá, je spíš otázkou vkusu uživatele.

      (Erudovanější odpověď by Vám zřejmě poskytla telefonická jazyková poradna ÚJČ AV ČR: https://ujc.avcr.cz/…ontakty.html)

      Reagovat
  • 16. 8. 2023 (14:10)
    Trvalý odkaz

    Dobrý den,
    chci ze zeptat zda v textu „…obdržíte také 10-ti místný kód…“ je správně napsaná číslovka s příponou „-ti“, nebo zda je to chyba.

    Reagovat
    • 30. 8. 2023 (10:40)
      Trvalý odkaz

      Dobrý den, Jiří, děkujeme za otázku. Správný zápis vámi zmíněného výrazu je buď „10místný“, nebo „desetimístný“ (každopádně bez „-ti“ :-).

      Reagovat
  • 13. 11. 2023 (15:39)
    Trvalý odkaz

    Dobrý den, např. „Dělal jsi "jde správně napsat i "dělals“? V otázce „co dělals“ nebo „cos dělal“ ? Jak se tento jev jmenuje? Na internetu jsem našla jen článek z r. 1934…

    Reagovat
    • 13. 11. 2023 (16:16)
      Trvalý odkaz

      Dobrý den, Anno, děkujeme za otázku, v tomto případě se jedná použití tzv. příklonného „s“. Pokud jde o „správnost“, dovolíme si citovat z Akademického slovníku současné češtiny, to bude asi nejjistější. :-)

      „Při časování zvratných sloves se ve složeném tvaru 2. j. minulého času nahrazuje tvar jsi pomocného slovesa být příklonným -s: Vrátil ses. Přála sis to. Koupal by ses. Příklonné -s se používá i ve spojeních s dalšími slovesy v minulém čase, v tomto případě je ale považováno za stylově nižší: Dals mu to? Komus volala?“

      https://slovnikcestiny.cz/…%BDt/0/20113

      Reagovat
      • 21. 5. 2024 (20:58)
        Trvalý odkaz

        Neměl by se v takovýchto případech psát apostrof? Dal’s mu to? Komu’s volala?

        Reagovat
  • 14. 11. 2023 (8:57)
    Trvalý odkaz

    Dobrý den, jak se správně píše Dolní Hejčínská nebo hejčínská, je to část města Olomouce. Děkuji.
    Svobodová

    Reagovat
  • 24. 4. 2024 (15:12)
    Trvalý odkaz

    Jak správně napsat: Zařízení bude umístěno v sálu… nebo v sále? Děkuji.

    Reagovat
    • 24. 4. 2024 (15:17)
      Trvalý odkaz

      Dobrý den, Mirku,

      v 6. pádě je možné použít oba tvary, tj. v sálu i v sále.

      Jak ale ukazuje korpusový nástroj SyD (https://syd.korpus.cz/), v praxi výrazně převládá varianta „v sále“.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít