Vlna prosazování politicky korektních výrazů už dorazila i k nám – kancelář ombudsmana vydala příručku pro média, v níž mimo jiné označuje některé výrazy pro lidi s různými typy postižení za nevhodné a navrhuje pro ně přijatelné varianty. V žádném případě se zde nehodlám pouštět do
Proč přechylovat cizí ženská příjmení
Otázka, zda přechylovat cizí ženská příjmení (tedy přidávat k nim koncovku -ová), nebo ne, rozděluje víc než skoro kterákoli jiná jazyková otázka a vzbuzuje až nečekaně silné emoce. Zejména na internetu, který svou částečnou či úplnou anonymitou dodává lidem na odvaze
Novinka v češtině – vazba „ten stejný“
Každý jazyk, který používá nějaká skupina lidí v každodenní komunikaci, prochází neustálými změnami a vývojem. Je to přirozený a naprosto nevyhnutelný proces. Ať už jde o změnu pádové koncovky, zmizení jedné hlásky v konkrétním slově, plošnou změnu jedné hlásky v jinou nebo třeba používání
Znáte „poštu klientů“?
Dnes jenom krátce. Firmy se často předhánějí v tom, jak upozornit potenciální klienty na své úspěchy a získat tak nové zájemce o své služby. Stále častěji se tak v kontrolovaných materiálech setkávám s různými grafy a tabulkami, které mají ukazovat, jak firmě roste obrat,
Nebojme se výpůjček
Nedílnou součástí vývoje každého jazyka vždy byly tzv. výpůjčky neboli slova převzatá z jiných jazyků, laicky cizí slova. Ve většině evropských jazyků najdete tisíce, někdy i desetitisíce takových přejatých výrazů. A v každé době mají výpůjčky (respektive to, že je mnozí mluvčí přijímají a
Smutný příběh o ING Bank
Omlouvám se, následující příspěvek nebude o pravopisu, o literatuře ani o jiných tématech, kterým se na těchto stránkách věnujeme především. Zároveň ho nepíšu jako odborník na PR, UX ani na žádný jiný obor, na který byste si snad v souvislosti s tímto příspěvkem mohli vzpomenout.