Jako člověk, který si už nesčetněkrát osobně vařil čaj a který na první pohled rozpozná bílé víno od červeného, jsem myslím dostatečně erudovaným odborníkem, abych se mohl podělit o svá kulinářská zjištění a tipy.

O jídle už dneska píše kdekdo. A nejsou to jen profesionální food-bloggeři jako Mr. Cuketka, ale i ti, kdož prosluli svými počiny spíše v jiných oborech než v gastronomii. Z těch, které čtu, bych si dovolil zmínit například pana Pixyho.

(Je-li mi známo, čas od času víří vody českého internetu svými hlubokými gastronomickými tezemi i jistý p. Macek – a pak ti, kdo na něj neméně vybraným stylem reagují –, ale jsem líný dohledávat příklady.)

Svou troškou do mlýna bych rád přispěl i já, ač informační hodnota tohoto zápisku bude zřejmě za úrovní výše zmíněných pánů notně pokulhávat.

Všechny sympatické restaurace…

… se zákonitě časem zhorší. Skoro mi přijde, jako by v tomto směru platil nějaký Murphyho zákon.

Zdá se mi, že management téměř všech restaurací, které jsme si s chotí oblíbili, přistoupil do roka a do dne k následujícím krokům:

  • snížení kvality všech podávaných pokrmů
  • posun cen opačným směrem, a to na úroveň, která až žalostně neodpovídá kvalitě předloženého
  • redukce jídelního lístku, respektive eliminace pokrmů, které opravdu stály za to

Příklad za všechny:
Na smíchovskou restauraci T.G.I. Friday’s jsme kápli díky kladné recenzi řečeného pana Cuketky.

A nebyli jsme zklamáni. T.G.I. splňovala všechno, co člověk čeká od klasické americké hospody. Výzdoba, koktejly, vynikající hamburgery ve dvou velikostech, steaky (o něco méně vynikající, leč ucházející), hranolky v kvalitě s běžnou produkcí nesrovnatelné, buffalo wings, mexické speciality atd. atd.

Ale co se nestalo. Zřejmě před několika málo měsíci se management konečně odhodlal přistoupit ke třem zmíněným krokům, čili:

  • jídlo začalo být ošizené, hranolky začaly nápadně připomínat své jmenovce z fast-foodů, ani s estetickou stránkou pokrmů si už nikdo tolik hlavu nelámal
  • ceny se dostaly na úroveň, která skutečně neodpovídá nabízené kvalitě (tři stovky za hamburger bez hranolků jsem ochoten z principu dát jenom v případě, že se bude jednat o opravdu světový zážitek)
  • jídelního lístku zmizely (kromě jiného) menší, 150g verze hamburgerů, které si s oblibou objednávala moje krásnější polovička, jejíž kapacita je v tomto směru, při vší úctě, přece jenom o něco menší než u jejího téměř dvoumetrového chotě

Resumé: Ohromná škoda. Nevím, do jaké míry tato restaurace a mnoho jí podobných počítají se štamgasty, ale přijde mi, že se o notnou část stálých zákazníků připravují. Máte podobnou zkušenost?

A teď už stručněji, slibuju.

Gambáč, plzeň a ti ostatní

Když jsem byl mlád a začínal se blíže seznamovat se zlatavým mokem, představoval pro mě a pro mé vrstevníky, mluvím-li o lahvovém pivu, gambáč jasnou volbu. Později se přidala plzeň – když jsem si ji dal, měl jsem pocit, že piju to nejlepší, co mi tato země může stran piva nabídnout. Neříkaly to snad ty reklamy dostatečně jasně?

Nevím, co se od té doby stalo. Možná jsem zmlsanější, možná se cosi v Plzni pokazilo.

Teď mi přijde, že plzeň (a teď prosím všechny Plzeňáky a milovníky plzeňského, aby přeskočili až k dalšímu podnadpisu) je jakousi hodně naředěnou imitací piva a Gambrinus (který pochopitelně musí být nechutnější než vlajková loď skupiny) naředěnou imitací té imitace.

Nejsem odborník na pivo, ba nejsem ani nikterak zkušeným laikem, takže budu rád i za vaše postřehy. (Když teď dostanu chuť na zrzavou vodu, sáhnu většinou po Svijanech nebo po takových těch speciálech od Bernarda.)

Máte rádi skotskou? Zkuste Talisker

A teď už opravdu jenom krátce. Pokud si čas od času rádi dáte sklenku whisk(e)y a ještě jste tuhle značku nevyzkoušeli, upřímně doporučuji dát si při vhodné příležitosti skotskou s názvem Talisker.

Jste-li zvyklí na „klasiku“ typu Johnnieho Walkera, Tullamore Dew či Jamesona (ty já taky rád), Talisker vám připraví mimořádný a úplně odlišný zážitek. Dřevo, kouř, rašelinová příchuť… něco pro posezení u krbu.

I v tomto směru ocením vaše případné tipy.

T.G.I. Friday’s a další kulinářské postřehy

10 komentářů u „T.G.I. Friday’s a další kulinářské postřehy

  • 25. 6. 2008 (14:14)
    Trvalý odkaz

    Talisker Whisky je opravdu skvostná. Měl jsem to štěstí navštívit i tuhle jedinou destilerii na Isle of Skye. Opravdu magické místo.

    Reagovat
  • 25. 6. 2008 (14:41)
    Trvalý odkaz

    Pokud pro Vás gambáč nebo plzeň není to pravé ořechové, doporučuji návštěvu Pivovarnického domu na Florenci. Nebudete zklamán ;)

    Reagovat
  • 25. 6. 2008 (14:46)
    Trvalý odkaz

    Když odcházíte z restaurace jen zhnusení cenami a jídelníčkem, je to dobré. Poslední restauraci (nikterak zázračnou, ale najíst se tam dalo) jsem opustil poté, co jsem si z oběda odnesl příznaky lehké otravy jídlem.

    Došel jsem k názoru, že pan Murphy opravdu má prsty všude. V kterékoliv restauraci jsem vydržel obědvat jen dva měsíce. Pak se to už nedalo jíst… vyměnili kuchaře za horšího, zdražili a přirozeně místo milého, vtipného a sortimentu znalého číšníka najali jakési brigádnice, které si objednávku nezapamatovaly ani za první dveře.

    Jediné, co mě nikdy nezklamalo je McDonald's a KFC. Jídlo sice mizerné, ale rok za rokem stále stejné. Člověk má alespoň tu jistotu, že příště mu tam dají do krabičky totéž. V normální restauraci se jen bojí, z čeho bude zvracet příště…

    Reagovat
  • 25. 6. 2008 (15:50)
    Trvalý odkaz

    I jakožto Plzeňák vám musím dát za pravdu. Ta „vlajková loď“ se dá pít, ale už neoslní, ovšem onen „nápoj pro masy“ se dá vypít jen s maximálním sebezapřením. Bernardi vaří dobrý pivo, Svijany jsou taky slušný, ale můj soukromý favorit je pivovar Náchod se svým Primátorem, protože luxusní piva typu 16° nebo English pale ale tu nikdo jiný nevaří.

    Reagovat
  • 25. 6. 2008 (21:17)
    Trvalý odkaz

    K diskuzi o pivu bych dodal jediné – doporučuju belgická piva. V ČR většinou v lahvi (až na čepovaný Hoegaarden a Stellu).

    Reagovat
  • 25. 6. 2008 (22:09)
    Trvalý odkaz

    pokud máš rád skotskou, tak zkus irskou :) Pro Bushmills stojí za to žít :)

    Reagovat
  • 4. 7. 2008 (9:59)
    Trvalý odkaz

    Další velmi dobře vypadající blog do sbírky :) Díky!
    Talisker bych klidně podepsal, sice je to dnes již velmi profláklá značka, ale dosáhla toho nespornou kvalitou. Doma nesmí chybět.

    Reagovat
  • 4. 7. 2008 (10:10)
    Trvalý odkaz

    J. Č.: Mockrát děkuju za pochvalu i za komentář, díky kterému jsem (kromě jiného) objevil Jižní svah. Mimochodem, jak jsem se právě dozvěděl, moje manželka je častou čtenářkou, takže jsem zase pozadu… :-)

    Reagovat
  • 4. 7. 2008 (14:04)
    Trvalý odkaz

    Dalibor Behún: svět je malý a ten „internetový“ ještě menší, všichni se vlastně nějak známe :o)
    Jinak pokud Vám hodně chutná Talisker, dejte šanci ještě některé variantě Caol Ila :)

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít