Co dělat, když člověk nemůže „zabrat“? Proč si text číst nahlas? Jak si naklonit čtenářstvo? Mám pro vás pár tipů od autora blogu Copywriting Grab Bag.
Jak jsem vyhrožoval ve svém předchozím příspěvku, sepsal jsem několik návrhů z Benova článku One Looooong-Arse Copywriting Lesson.
Ben v něm píše nejen o copywritingu, ale pouští se i na půdu marketingu v širším slova smyslu (zmiňuje se např. o „joint ventures“). Já se zaměřím výhradně na tipy použitelné v „běžné textařině“. Proto vynechám i zmínku o „mastermind groups“, které žel v praxi copywriterů na volné noze nejsou asi úplně reálným doporučením, ač by byly určitě přínosem.
1. Když se nechce spát…
- naučte se toho využít – nejgeniálnější nápady prý přicházejí kolem třetí hodiny ráno
- začněte prostě psát (reklamu, článek do blogu, nákupní seznam, cokoliv) – údajně se tím automaticky napojíte na hlubokou zásobárnu nápadů ve své mysli (Ben zřejmě předpokládá, že něco takového v mysli máme)
2. Čtěte si po sobě nahlas
- Ben doporučuje přečíst si svůj výtvor nahlas alespoň 10krát
- číst bychom měli v průběhu alespoň jednoho týdne, tedy ne desetkrát za sebou
- vychytají se tím chyby a neobratnosti, doplní se další nápady
3. Přistupujte k zákazníkům jako k rodině
- Ben radí, abychom k psaní reklamního textu přistupovali jako k psaní dopisu pro někoho blízkého
- ptá se: „Pokud byste takový dopis psali, cpali byste do něj nepříjemná, nabubřelá prohlášení, jenom abyste prodali? Lhali byste, přeháněli nebo překrucovali skutečnosti? Poslali byste někomu blízkému formální e-mail, takový, jaké dostává od stovek dalších lidí, kteří se ho všichni snaží dotlačit k tomu, aby si něco koupil? Nebo byste byli zdvořilí a upřímní a snažili byste se vcítit do jejich potřeb?“
4. Neprodávejte tak úporně
- pokud reklama od začátku do konce jenom tlačí k prodeji, je k ničemu
- navoďte příjemnou atmosféru (orig. „warm up“) tím, že jste upřímní
- ukažte, že dané problematice rozumíte
- potom předložte nabídku
5. Pište čtivěji
- nabídněte čtenářům zajímavé a užitečné informace
- používejte krátké věty (Ben s oblibou používá krátké, jednořádkové věty hlavně bezprostředně po podtitulcích – stránka či obrazovka pak tolik neodrazují od čtení)
- dejte čtenářům nějaké informace „zdarma“ už na začátku a potom postupně „odkrývejte“ další, stále zajímavější a zajímavější – jako v hollywoodských trhácích
To je pro dnešek všechno. Pustil jsem se teď do čtení textů Garyho Bencivengy, což by mě snad mohlo motivovat k tomu, abych poněkud pozvedl svou výrazně upadající publikační morálku.
Užitečné shrnutí základních poznatků. Těším se na další pokračování…
Ve tři v noci? A co za podpůrné prostředky autor doporučuje? Kávičku, něco ostřejšího nebo spílání nedbalé práci kolegů?
Každopádně díky Dalibore za zajímavé shrnutí. Oproti jiným copywriterům mě trochu nesedí to „Neprodávejte tak úporně“. Většinou se tvrdí (v rozumné míře samozřejmě) opak.
Taky se často tvrdí, že to nejdůležitější (ve smyslu podpory prodeje) má být hned na začátku.
Marty: Přenesme situaci do reálu, specifického obchodu třeba s čajem.
Líbilo by se ti, kdyby před tebe prodavač nasázel deset nádob s čaji? Nebo bys spíš ocenil nevtíravého konzultanta, který se tě zeptá, co hledáš, nabídne ti několik možností a pak tě nechá o samotě a bude za pultem čekat na případné otázky?
Jistěže „agresivní“ prodavač možná prodá víc, protože jeho tlaku podlehnou slabší zákazníci, ale když už podlehnou, podruhé se nevrátí. Zato obchod s příjemným prodavačem mohou doporučit dál.
Přesně tak, hezký článek