V tomto seriálu už jsme si vysvětlili, proč to s trpným rodem nesmíme přehánět a že jedna jeho podoba je přece jen přijatelnější než ta druhá. Teď vám předložíme pár metod na to, jak můžete jeho výskyt ve svých textech omezit.

Abyste neměli pasiva v textu příliš, můžete využít například tyto postupy:

1. Jednoduše převeďte větu do činného rodu neboli udělejte z předmětu podmět:

Postupy jsou pravidelně kontrolovány Českou obchodní inspekcí. × Postupy pravidelně kontroluje Česká obchodní inspekce.

2. Pokud podmět neznáte, využijte zájmeno nebo nevyjádřené „oni“:

Byl přijat na vysokou školu. × Přijali ho na vysokou školu.

Můžeš být okraden. × Někdo tě může okrást.

3. Využijte slova či spojení jako „lze“ a „je možné“:

Postup může být využit i při výrobě. × Postup lze (je možné) využít i při výrobě.

4. Zvažte celkový přístup k textu

Ten čtvrtý bod asi potřebuje trochu vysvětlit. Z naší praxe vyplývá, že nadužívání trpného rodu hyzdí zejména texty odborného charakteru, kde se autor už od začátku rozhodne popisovat problematiku „z neutrálního pohledu“ a původce děje záměrně vypouští. Mám na mysli texty tohoto typu:

„Náš výzkum byl zaměřen na sledování obsahu chmele v pivu. Pro první testy byl vybrán pivovar ABC, a. s., který byl za účelem výzkumu navštíven 2. února. Byly odebrány vzorky z několika kvasných kádí a poté byly v laboratoři provedeny zkoušky…“

Jen těžko pak trpný rod vymýtíte nebo téměř vymýtíte tím, že budete postupovat větu po větě a u každé z nich vymýšlet nový způsob, jak se pasiva zbavit. I v textu tohoto charakteru je nejlepší zkrátka už na začátku, ještě než začnete text vůbec psát, stanovit podmět a toho se pak držet.

Pokud byl například autor textu přímo účastníkem pokusu, proč by nepopsal experiment v 1. osobě množného čísla? („Výzkum jsme zaměřili na sledování obsahu chmele v pivu. Pro první testy jsme vybrali pivovar…“)

Pokud autor u výzkumu nebyl, může jako podmět stanovit třeba „vědce“, „výzkumníky“ nebo „kolegy“. („Kolegové výzkum zaměřili na sledování obsahu chmele v pivu. Pro první testy vybrali pivovar…“)

Závěr

Nacházíme se v závěru našeho miniseriálu o trpném rodu. Jak bychom mohli základní poznatky shrnout?

Čeština se přirozeně vyjadřuje v činném rodě. V mluvené řeči se pasivum vyskytuje velmi zřídka, a podobně bychom to tedy měli mít i ve svých textech.

Kvalitě textu někdy pomůže už jen to, že nahradíme opisný tvar trpného rodu zvratným, protože ten je v naší mateřštině původní, a tedy přirozenější.

Jinak lze využít řadu dalších způsobů odstranění trpného rodu, které odpovídají běžné mluvě lidí kolem i nás samotných.

Další díly

TRPNÝ ROD – 3. díl: Jak ho v textu omezit
Štítky:

1 komentář u „TRPNÝ ROD – 3. díl: Jak ho v textu omezit

  • 27. 7. 2018 (0:34)
    Trvalý odkaz

    Školy často na trpný rod apelují v různých diplomkách. Není vůbec sranda, se to pak odnaučit :)

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít