V tomto seriálu už jsme si vysvětlili, proč to s trpným rodem nesmíme přehánět a že jedna jeho podoba je přece jen přijatelnější než ta druhá. Teď vám předložíme pár metod na to, jak můžete jeho výskyt ve svých textech omezit.
Abyste neměli pasiva v textu příliš, můžete využít například tyto postupy:
1. Jednoduše převeďte větu do činného rodu neboli udělejte z předmětu podmět:
Postupy jsou pravidelně kontrolovány Českou obchodní inspekcí. × Postupy pravidelně kontroluje Česká obchodní inspekce.
2. Pokud podmět neznáte, využijte zájmeno nebo nevyjádřené „oni“:
Byl přijat na vysokou školu. × Přijali ho na vysokou školu.
Můžeš být okraden. × Někdo tě může okrást.
3. Využijte slova či spojení jako „lze“ a „je možné“:
Postup může být využit i při výrobě. × Postup lze (je možné) využít i při výrobě.
4. Zvažte celkový přístup k textu
Ten čtvrtý bod asi potřebuje trochu vysvětlit. Z naší praxe vyplývá, že nadužívání trpného rodu hyzdí zejména texty odborného charakteru, kde se autor už od začátku rozhodne popisovat problematiku „z neutrálního pohledu“ a původce děje záměrně vypouští. Mám na mysli texty tohoto typu:
„Náš výzkum byl zaměřen na sledování obsahu chmele v pivu. Pro první testy byl vybrán pivovar ABC, a. s., který byl za účelem výzkumu navštíven 2. února. Byly odebrány vzorky z několika kvasných kádí a poté byly v laboratoři provedeny zkoušky…“
Jen těžko pak trpný rod vymýtíte nebo téměř vymýtíte tím, že budete postupovat větu po větě a u každé z nich vymýšlet nový způsob, jak se pasiva zbavit. I v textu tohoto charakteru je nejlepší zkrátka už na začátku, ještě než začnete text vůbec psát, stanovit podmět a toho se pak držet.
Pokud byl například autor textu přímo účastníkem pokusu, proč by nepopsal experiment v 1. osobě množného čísla? („Výzkum jsme zaměřili na sledování obsahu chmele v pivu. Pro první testy jsme vybrali pivovar…“)
Pokud autor u výzkumu nebyl, může jako podmět stanovit třeba „vědce“, „výzkumníky“ nebo „kolegy“. („Kolegové výzkum zaměřili na sledování obsahu chmele v pivu. Pro první testy vybrali pivovar…“)
Závěr
Nacházíme se v závěru našeho miniseriálu o trpném rodu. Jak bychom mohli základní poznatky shrnout?
Čeština se přirozeně vyjadřuje v činném rodě. V mluvené řeči se pasivum vyskytuje velmi zřídka, a podobně bychom to tedy měli mít i ve svých textech.
Kvalitě textu někdy pomůže už jen to, že nahradíme opisný tvar trpného rodu zvratným, protože ten je v naší mateřštině původní, a tedy přirozenější.
Jinak lze využít řadu dalších způsobů odstranění trpného rodu, které odpovídají běžné mluvě lidí kolem i nás samotných.
Školy často na trpný rod apelují v různých diplomkách. Není vůbec sranda, se to pak odnaučit :)