Výrazy blondýn, respektive blondýna označují, jak známo, majitele světlých vlasů. Zejména ženské příslušnice této skupiny jsou pak zhusta hlavními postavami řady více i méně povedených anekdot.
Z hlediska pravopisu je nejpodstatnější, že se v těchto výrazech píše po tvrdé souhlásce „d“ odpovídající, tedy tvrdé „y“. Píšeme proto vždy blondýn, blondýna, blondýnka, nikoli blondín, blondína, blondínka.
- Pravidelně poslouchali pořad Jan Kraus a blondýna. (nikoli Jan Kraus a blondína)
- Byla to drobná, sympatická blondýnka. (nikoli blondínka)
Další obvyklá spojení:
- obarvená/odbarvená blondýna (nikoli obarvená/odbarvená blondína)
- pravá blondýna (nikoli pravá blondína)
- Velký blondýn s černou botou (nikoli Velký blondín s černou botou)
Zdroj: Slovník spisovné češtiny
Blondýn, blondýna, nikoli blondín, blondína