S koncovkou -atoř se v češtině potkáváme poměrně zřídka. Nejde totiž o koncovku původně českou – obsahuje sice typicky českou hlásku Ř, ale jde vlastně o přizpůsobenou koncovku latinskou. Toto přizpůsobení neproběhlo důsledně, a tak vedle sebe v současné češtině přežívají koncovky obě. Jaká je tedy
Vztah koncovek -enec a -inec
V tomto krátkém článku se podíváme na koncovky -inec, -enec a -anec a všimneme si jedné zajímavosti, která možná dosud unikala vaší pozornosti. Lidé vs. instituce Stojí za povšimnutí, že koncovka -enec nejčastěji označuje lidi. Výrazy s touto koncovkou často vystihují nějakou
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“ – 4. díl
V tomto seriálu obšírně rozebíráme, že vlastně nic není objektivně „špatně“. Až to může v někom vyvolat otázku, proč že tedy vůbec máme nějaká češtinářská pravidla. Ať si každý píše, jak chce! Nebo ne? Tak daleko rozhodně zajít nechceme. To, že máme ve
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“ – 3. díl
Z minulých dílů už víme, že správné znění slov, správný pravopis ani správné vazby neurčují slovníky, ty pouze popisují stávající úzus a určují spisovný standard. A přestože se podoba mluveného i psaného jazyka řídí logickými vazbami a zákonitostmi, pokud se mezi lidmi uchytí
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 2. díl
V prvním díle našeho seriálu jsme si ukázali, že Ústav pro jazyk český sice dohlíží nad podobou spisovného jazyka, ale určitě ji neurčuje ani neřídí. Dnes se na situaci podíváme z jiné stránky, a sice: Neřídí se to určitou vnitřní logikou? Je možné,
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 1. díl
Už odmalička nám při diktátech vtloukali do hlavy, jak se která slova správně píšou, kde se píše „i“ a kde „y“ a jak se pracuje s velkými písmeny. Kromě toho se prakticky celý život učíme (a to i v řeči), jak vytvářet správné
Jaký máte „jazykový ideál“?
„Jak někdo může napsat ‚říct‘ místo ‚říci‘ do tiskové zprávy?“ „Jak může šéfredaktor napsat do editorialu ‚je mi to ukradené‘?“ „Ti televizní moderátoři mluví čím dál víc jazykem čtvrté cenové!“ Už jste takové výtky také slyšeli? Nebo jste sami někdy
Anglicismů není v češtině zdaleka tolik, kolik si myslíte
Pro mladou generaci je řeč propletená anglicismy standardem – a často jde o anglicismy, které se v češtině objevily až v posledních několika málo letech. Spousta starších lidí se na tento trend škaredí, protože mají pocit, že slov z angličtiny začíná být v naší mateřštině zkrátka
Jsou slova jako „vozíčkář“ nebo „slepec“ urážlivá?
Vlna prosazování politicky korektních výrazů už dorazila i k nám – kancelář ombudsmana vydala příručku pro média, v níž mimo jiné označuje některé výrazy pro lidi s různými typy postižení za nevhodné a navrhuje pro ně přijatelné varianty. V žádném případě se zde nehodlám pouštět do
Proč přechylovat cizí ženská příjmení
Otázka, zda přechylovat cizí ženská příjmení (tedy přidávat k nim koncovku -ová), nebo ne, rozděluje víc než skoro kterákoli jiná jazyková otázka a vzbuzuje až nečekaně silné emoce. Zejména na internetu, který svou částečnou či úplnou anonymitou dodává lidem na odvaze