Spojení na rovinu se v drtivé většině případů používá v abstraktním smyslu. Když například něco „řekneme na rovinu“, znamená to, že to řekneme přímo, upřímně, bez okolků.
A co pravopis? Na první pohled by se mohlo zdát, že by se mohlo jednat o spřežku. Z dostupných slovníků ale vyplývá, že to tak není. Toto spojení proto píšeme zvlášť (na rovinu), ne dohromady (narovinu).
(Internetová jazyková příručka ÚJČ AV ČR uvádí jako obecné doporučení toto: „Zda jde o spřežku, si můžeme u mnoha výrazů ověřit ve SSČ nebo v PČP. Pokud hledaný výraz nenalezneme ani v jedné příručce, jde většinou o dvě samostatná slova, a proto je píšeme zvlášť.“)
- Musel jsem mu to říct na rovinu. (nikoli říct narovinu)
Zdroj: Slovník spisovné češtiny
Na rovinu, nikoli narovinu