U slov jako vládce, obhájce, správce, soudce a podobně míváme – naneštěstí – tendenci odlišovat pátý pád (oslovujeme, voláme) od pádu prvního. Tedy pro pátý pád použít tvary vládče, obhájče, soudče atd. To je ovšem hrubka.

Takové tvary jsou správné u slov, která nekončí na -ce, ale na -ec (u rodu mužského životného). Například otec – pátý pád: otče. Ale žádný „vládec“ ani „správec“ neexistují. U slov skloňovaných podle vzoru soudce ponecháváme v pátém pádě tvar pádu prvního, tedy pane soudce, pane obhájce atd.

Zdroje:

  • Stručná mluvnice česká, strana 66 (FORTUNA, 2002)
Pane soudce, nikoli pane soudče

Čeština pod lupou

Čeština pod lupou