Slovo povinnost je Slovníkem spisovného jazyka českého definováno jako „závaznost, nutnost něco konat; úkol, který musí být vykonán, závazek, který musí být splněn“.
Z hlediska pravopisu je důležité, že v tomto výrazu píšeme dvě „n“, tedy povinnost, nikoli povinost, stejně jako u příbuzných slov typu povinný, povinně (nikoli poviný, povině). Důvodem je to, že kořen slova je zakončen na „n“ a příslušné výrazy se tvoří pomocí přípon „-ný“, „-nost“ apod.
Naproti tomu viz heslo Povinen, nikoli povinnen.
- Bude mi ctí splnit svou morální povinnost. (nikoli morální povinost)
Další obvyklá spojení:
- povinná zimní výbava automobilu (nikoli poviná zimní výbava automobilu)
- zimní pneumatiky – povinnost (nikoli zimní pneumatiky – povinost)
- daňová/vyživovací povinnost
- oznamovací/ohlašovací/vízová povinnost
- povinné ručení (viz samostatné heslo Povinné ručení, nikoli poviné ručení)
- povinné očkování (nikoli poviné očkování)
- povinný výtisk
Zdroj: Slovník spisovné češtiny