Totiž, nikoli totiš

Slovo totiž plní ve většině případů funkci spojky souřadicí, která vyjadřuje zdůvodnění, vysvětlení, případně upřesnění. Z hlediska pravopisu je ale nejpodstatnější, že v tomto výrazu píšeme na konci „ž“, ne „š“, tedy totiž, nikoli totiš.

• Naplánoval jsem si dovolenou – už jsem ji totiž potřeboval jako sůl. (nikoli totiš)

Zdroj: Slovník spisovné češtiny