Pokud mluvíme o seveřanech ve smyslu lidí žijících kdesi v severních končinách (třeba na severu nějaké země), píšeme přirozeně malé písmeno:
  • Já jsem z chudší jižní Itálie, ale on je seveřan, z Milána.
Většinou se ale tento pojem objevuje v textech jako označení příslušníků severských národů, zpravidla Skandinávie. Pak slovo Seveřan patří do stejného ranku jako třeba Skandinávec a musíme psát s velkým písmenem.
  • V rámci Evropské unie odcházejí od rodičů nejdřív Seveřané, už kolem dvacítky.
 
Seveřan – velké, nebo malé písmeno?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Čeština pod lupou

Čeština pod lupou