V podstatě náhodou jsem narazil na docela zajímavý jazykový koutek skrývající se na stránkách Klubu kamarádu Kapitána Kida.

Jazzykový koutek tety Alice tvoří deset krátkých článků zaměřených na nešvary či šedé oblasti v soudobé češtině.

Jedná se například o postupné vymírání zájmena svůj, „dvojité skloňování“ (méně poruchovější apod.) či o metamorfózu významu slova přehršle.

Movitý, nebo mohovitý člověk?

Jednou z otázek, kterým se teta Alice věnovala, je používání slova movitý. Jeho základní význam je jasný – jedná se o označení něčeho, co může být přemisťováno (např. movitý majetek).

Slovo movitý se ale používá také ve spojeních typu movitý člověk. Tady už se samozřejmě nejedná o přenosnost dotyčného, alébrž o jeho zazobanost. Tedy movitý rovná se zámožný.

Podle tety Alice (i dalších milovníků jazyka českého) je to ale špatně. Správné označení pro zámožného člověka by mělo být mohovitý.

Anžto jsem se o tuto otázku zatím nikdy nezajímal (přiznávám, že coby nefalšovaný ignorant jsem slovo „mohovitý“ ani neznal), podnikl jsem další výzkum.

Kromě jiného jsem našel i článek p. Tomáše Lhoty, který se použití slova „movitý“ ve významu „zámožný“ zastává. Uvádí, že už slavní lingvisté Josef Jungmann a Jan Gebauer toto slovo ve zmíněném významu objevili i ve staré češtině.

Co na to slovníky

Jelikož díla těchto dvou lingvistů v mé knihovně žel chybí, nemohl jsem tento údaj ověřit (ač samozřejmě nemám důvod p. Lhotovi nevěřit). Proto jsem se alespoň podíval, co o mo(ho)vitosti říkají soudobé či lehce historické slovníky.

Slovník spisovné češtiny taktně mlčí. U slova movitý uvádí jako jediný význam onu přemístitelnost a slovo mohovitý zapírá úplně.

Slovník spisovného jazyka českého je trochu sdílnější. U výrazu movitý je jako druhý význam uvedeno zámožný, mohovitý, ačkoli u tohoto významu září hvězdička signalizující, že se jedná spíše o řídce používaný význam.

Na druhou stranu, u slova mohovitý, definovaného jako majetný, zámožný, bohatý, je uvedeno, že se jedná o výraz poněkud zastaralý.

Suma sumárum, v současné době se zdá, že slovo mohovitý pomalu vymírá (ačkoli se ho určitě někteří budou snažit udržet při životě) a naopak že je čím dál obvyklejší onen druhý význam slova movitý. Jak se s tím nakonec čeština popere, ukáže čas.

(Dero, nemáš prosím náhodou po ruce ten Jungmannův Slovník česko-německý?) 🙂

Jazzykový koutek tety Alice a movitý versus mohovitý
Štítky:

7 komentářů u „Jazzykový koutek tety Alice a movitý versus mohovitý

  • 15. 1. 2007 (16:00)
    Trvalý odkaz

    Dalibore, nemám. Ale zoufale bych si přál mít. :o)

    Útržky vědomostí z díla Gebauerova, Jungmannova i Dobrovského mám poskládány ze slovníků, moderních knih, internetu, novin a časopisů. Ve skutečnosti jsem zatím neměl tu čest pročítat díla zmiňovaných pánů.

    K rozdílu mezi „movitý“ a „mohovitý“ asi toliko, že v poslední stovce let se významy stírají a adjektivum „mohovitý“ pomalu mizí ze slovní zásoby. Čest výjimkám, kteří na krásná česká slova, jež mají navíc sémantickou oporu v etymologii, nezapomněli.

    Mezi takové lidi patří vedle tety Alice i pan profesor Milan Jelínek, jehož báječné sloupky v Lidovkách mi připomněl Google, když jsem se snažil poskládat střípky mohovité mozaiky k sobě. Právě zmiňovaný pan profesor se v Lidových novinách ze dne 18. 1. 1997 věnoval rozdílu mezi adjektivy „movitý“ a „mohovitý“. Tento konkrétní sloupek jsem bohužel nečetl.

    K adjektivu „mohovitý“ se okrajově vyjadřuje i Dobrovský ve svém Slovníku německo-českém (Deutsch-böhmisches Wörterbuch), když jako význam německého „vermögend“ (příčestí přítomné verba vermögen) uvádí na příkladu „ein vermögender Mann“ významy následující: možný, mohovitý, mohutný, zámožný muž. Nás samozřejmě těší shoda významů druhého a čtvrtého možného překladu. Po „movitém muži“ přirozeně ani vidu, ani slechu.

    Etymologický Rejzkův slovník adjektivum mohovitý jako samostatný klíč neobsahuje, směšuje však oba významy v adjektivu movitý, kdy na prvním (!) místě uvádí význam „zámožný“ a teprve na druhém doplňuje „přemístitelný, mobilní“. V tomto kontextu obsahuje noticku, která říká, že adjektivum „mohovitý“ se často s adjektivem „movitý“ významově mísí. Správně odkazuje na kořeny adjektiva „mohovitý“, když v téže souvislosti zmiňuje jako etymologický základ slova „mohutný“ a „moci“.

    Konečně Webster's Online Dictionary, což je mimochodem excelentní a poměrně přesný zdroj informací pro každého milovníka lingvistiky, uvádí jako překlad českého „mohovitý“ následující anglické významy – adj. moneyed (při penězích), rich (bohatý), wealthy (zámožný). Při dotazu na „movitý“ uvádí jediný výsledek – corporeal (tělesný, hmatatelný), což přesně koresponduje s jeho původním jediným správným významem.

    Nebudeme si nic nalhávat: adjektivum „mohovitý“ pravděpodobně nevzkřísíme, je stejně jako další stovky nádherných českých slov odsouzeno k pomalé smrti zapomněním. Jen tu a tam někdo vzkřísí všechny ty moudivláčky, šíny, nivče, vrkoče a okříny v jejich původním významu a plné, vyvážené chuti.

    Ale rozhodně to neznamená, že se na něj jen tak „vybodneme“ – osobně se zavazuji odteď jeho používání hlídat a kdykoliv na „movitém člověku“ spočine oko mé, pravdu budu odkazem na tento článek šířit.

    A… jinak se měj hezky, Dalibore. Zase někdy příště u dalších hezkých slov.

    Reagovat
  • 15. 1. 2007 (18:33)
    Trvalý odkaz

    Hoši (Dalibore a Dero), začíná se mi to tu zamlouvat čím dál víc. Namísto jednoho kvalitního článku tu poslední dobou nacházím rovnou dva na jedné stránce. :o)

    Reagovat
  • 15. 1. 2007 (19:42)
    Trvalý odkaz

    Gwh: Moc děkujeme (mohu-li mluvit i za Dera) :-) Dero má u mě rozhodně půlku mého honoráře. Ten má žel nulovou hodnotu, takže mu mohu jenom touto cestou poděkovat ;-)

    Reagovat
  • 16. 1. 2007 (11:21)
    Trvalý odkaz

    Tetě Alici jsem před časem právě v souvislosti s movitý-mohovitý psal. Pro zajímavost, citoval jsem i toto:

    „slovu movitý se věnovali už Josef Jungmann a Jan Gebauer a že ti oba našli slovo movitý ve významu zámožný už ve staré češtině. A že oba, Jungmann ve svém Slovníku česko-německém (díl II, 1836), Gebauer ve Slovníku staročeském (sv. 2, 1907), uvádějí jako základní význam slova movitý význam mající jmění (Jungmann), případně mocný, zámožný, vynikající, přední (Gebauer), protože to souvisí se staroslověnským imovit, tedy česky vlastně jmovitý (Gebauer).“

    (http://www.obrys-kmen.cz/index.php?…)

    Reagovat
  • 17. 1. 2007 (19:30)
    Trvalý odkaz

    U nás neříkáme movitý, ani mohovitý; řikneme prostě: majetný (-;

    Reagovat
  • 7. 5. 2015 (14:52)
    Trvalý odkaz

    Zdravím,

    mám otázku ohledně slova movitý..?
    Prosím o vyjádření k množnému číslu…Například „lidé jsou…“
    Jak se prosím toto slovo správně skloňuje.?

    Děkuji za informace

    Jiří

    Reagovat
  • 30. 5. 2015 (8:12)
    Trvalý odkaz

    Jiří, omlouvám se za opožděnou odpověď. Slovo „movitý“ se skloňuje podle vzoru „mladý“, takže množné číslo má v prvním pádě podobu „movití“ (jako „mladí“).

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít