Otázka, zda přechylovat cizí ženská příjmení (tedy přidávat k nim koncovku -ová), nebo ne, rozděluje víc než skoro kterákoli jiná jazyková otázka a vzbuzuje až nečekaně silné emoce. Zejména na internetu, který svou částečnou či úplnou anonymitou dodává lidem na odvaze
Řekněte přivlastňovacím zájmenům ne
Nebojte, nechci vám zakazovat, abyste občas použili v řeči nebo v textu nějaké to přivlastňovací zájmeno. Tahle slovní kategorie k češtině neodmyslitelně patří. Ale začnu malou oklikou: Víte, jak vzniká naprostá většina stylistických chyb v textu? Tak, že autor nedokáže vystavět větu stejně přirozeně jako
Nejpoužívanější, nebo nejvíc používaný?
Celkem rozšířeným stylistickým nedostatkem jak v mluvené řeči, tak v psaném textu je nahrazování přirozených tvarů druhého a třetího stupně přídavných jmen (rychlejší, nejrychlejší) alternativami se slovy „více“ a „nejvíce“: více rychlý, nejvíce rychlý. Proč tuto chybu děláme? A je to vždycky špatně?
Několikanásobný podmět – kde se často chybuje
Shoda přísudku s podmětem patří k základním učivům hodin českého jazyka. Nemám ambici zde podávat ucelený přehled jednotlivých pravidel pro tuto shodu. Ostatně pokud byste o takový přehled stáli, zpracovali jsme ho v tomto díle Hříchů pro šíleného korektora na Intervalu. Rád bych zde
Pozor na juxtapozice!
Už jste někdy slyšeli slovo „juxtapozice“? Tak trochu doufám, že vám je tento výraz alespoň povědomý, protože už jsme o něm psali v 9. díle našich „Perliček z historie češtiny“. Tam jsme se o nich ale jen zmínili v rámci výkladu o vývoji našeho jazyka, zatímco
Čtyři kroky k lepšímu slovosledu
Na rozdíl například od angličtiny, kde je slovosled v zásadě fixní, má čeština tzv. volný slovosled. Znamená to, že slova ve větě můžeme (a v řeči to také přirozeně děláme) libovolně přeskupovat, aniž bychom se tím provinili proti přirozeným zákonitostem jazyka. Takové
TRPNÝ ROD – 3. díl: Jak ho v textu omezit
V tomto seriálu už jsme si vysvětlili, proč to s trpným rodem nesmíme přehánět a že jedna jeho podoba je přece jen přijatelnější než ta druhá. Teď vám předložíme pár metod na to, jak můžete jeho výskyt ve svých textech omezit. Abyste
TRPNÝ ROD – 2. díl: Není pasivum jako pasivum
V 1. díle tohoto miniseriálu jsme si vysvětlili, proč je časté používání trpného rodu v češtině nepřirozené. Dnes si ukážeme, že jeho zvratná podoba je přece jen přijatelnější než podoba opisná. Když je původcem latina Časté užívání opisného tvaru trpného rodu zní
TRPNÝ ROD – 1. díl: Proč s ním musíme šetřit
Jedním z nejhorších stylistických nešvarů znetvořujících tvář českých textů je nadužívání trpného rodu neboli pasiva. Připravili jsme proto pro vás třídílný seriál, v němž se vás pokusíme motivovat k tomu, abyste se snažili mu vyhýbat, a taky vysvětlíme, jak to můžete prakticky dělat. Dnes
Prostřelený iPhone šípem aneb O postavení přívlastků
Už několikrát jsem si všiml zajímavého jazykového jevu, který souvisí s postavením přívlastků. Naposledy to bylo včera – konkrétně se jednalo o formulaci uvedenou v nadpise. A tak jsem si řekl, že už by bylo načase překonat lenost a zaujmout k tomu nějaké jednoznačné stanovisko. Nechci