Dnes jsem si pro vás nachystal něco opravdu velmi speciálního. Chtěl bych se krátce zmínit o jednom velmi speciálním spojení, které se v češtině mimořádně ochotně zabydlelo. Speciálně pro vás.

Na to, že se čeština v médiích, ve vládních kruzích nebo třeba v oblasti reklamy hemží amerikanismy a floskulemi, jsem si už docela zvykl a nijak zvlášť mě to neuráží.

V poslední době si ale zejména (speciálně) všímám jednoho oblíbeného výrazu, který je doslovným překladem anglického ekvivalentu, ale v češtině prostě nezní moc česky. Jedná se o slovo speciální, či dokonce velmi speciální.

Velmi speciální zápas a ještě speciálnější pocit

Slovo „speciální“ se samozřejmě v češtině zcela přirozeně používá, a to ve významu „zaměřený, určený jen k urč. věci, urč. cíli“ – speciální výcvik, speciální mapa apod. (Slovník spisovné češtiny)

Angličtina ale tento výraz používá v mnohem širším významu, a tak když kupříkladu fotbalista do televize řekne „it was a very special game“, nikdo se nad tím zřejmě nepozastaví.

Jenže českým komentátorům, kteří jeho vyjádření tlumočí, se pak obvykle nechce vynakládat zbytečnou energii na vymýšlení opravdu české věty, a tak se spokojí s mrzáčkem v podobě vyjádření „byl to velmi speciální zápas“.

Takovouhle perlu svým způsobem chápu u simultánního tlumočení, kde tlumočník nemá moc času vymýšlet hezké české věty. Ale u připravovaných interpretací tomu nerozumím.

Přitom mám pocit, že čeština nabízí v tomto směru možností víc než dost. Co třeba „mimořádný“ či „jedinečný“ zápas? Nebo snad (v jiném kontextu) slova jako „zvláštní, netradiční“…

Za ještě příšernější považuji spojení „speciální pocit“. „Zahrát si zase na tomto hřišti, to je velmi speciální pocit.“ Při konfrontaci s takovýmto vyjádřením jsem rád, že jazykocit není fyzický orgán, protože bych byl okamžitě stižen jeho akutním zánětem a zřejmě bych potřeboval bezodkladnou transplantaci.

(Zkuste si schválně vyhledat v Googlu spojení speciální pocit. Přečtěte si prvních pár výskytů, a určitě pochopíte, o čem mluvím.)

Shrnutí

Nepovažuji se za jazykového puristu, sám často mluvím jako barbar a změny v češtině mi vesměs nevadí. V tomto případě bych si ale dovolil udělat výjimku. Slovo speciální mi ve výše zmíněných spojeních opravdu hodně „překáží“.

Důvod číslo jedna: Výraz „speciální“ v tomto kontextu neodpovídá skutečnému významu tohoto slova. A důvod číslo dvě: Existují české výrazy, které smysl a ducha anglického „special“ vystihují daleko lépe.

Máte také nějaké slovo či spojení, které vám působí alergické reakce či jiné zdravotní obtíže? 🙂

Velmi speciální příspěvek
Štítky:

14 komentářů u „Velmi speciální příspěvek

  • 15. 1. 2008 (11:55)
    Trvalý odkaz

    Á, „samozdřejmě“, také pěkné slovo. :-) To nám dokonce ještě v Češtině pod lupou chybí, budu ho muset přidat.

    Reagovat
  • 15. 1. 2008 (12:53)
    Trvalý odkaz

    A samozřejmě také „nejunikátnější“ :-)

    Podobných spojení jako „velmi speciální“, „velmi mimořádný“ se nezbavíme. Myslím, že to stále lidé nevědomky používat, takže jakákoliv osvěta je skoro podobná jako házení hrachu na zeď. Bohužel.

    Reagovat
  • 15. 1. 2008 (13:19)
    Trvalý odkaz

    No je pravda, že v poslední době mi zdaleka nejvíc vadí marné snahy některých (gramaticky ne příliš zdatných) jedinců o spisovný jazyk. Tato snaha zpravidla končí používáním „hold“ namísto „holt“, „přízpěvku“ namísto „příspěvku“ atp., přičemž počet hrubek v psaní i/y zůstane zachován :)

    Reagovat
  • 15. 1. 2008 (14:09)
    Trvalý odkaz

    „Speciální pocit“ opravdu není nejoptimálnější. Ještě více lepší jsou ale slova typu „pointsy“.

    Reagovat
  • 15. 1. 2008 (16:30)
    Trvalý odkaz

    Včera jsem v jedné publikaci (Zahraniční politika ČR 1993–2004), konkrétně v podkapitole o vztazích mezi ČR a východoevropskými sousedy, narazil na zajímavé použití slova relace. Autor se patrně narozdíl od ostatních spoluautorů nesmířil s nezbytným častým opakováním slova vztahy a sem tam si vypomohl s relací, a to dokonce v titulku (Běloruské relace, Ukrajinské relace).

    Patrně to není zcela mylné, vyjadřuje-li relace vztah nebo poměr. Ovšem ve vztazích mezi lidmi ano (a mluvíme-li o státech, většinou personifikujeme). Dokážete si představit následující situaci? „Ty jsi se s Hankou rozešel?“ „Jo, naše relace nikam nespěla.“ ;-)

    (Nedalo mi to, trochu jsem zapátral a zjistil, že autor je amerikanista – jedná se tedy o profesionální deformaci.)

    Reagovat
  • 16. 1. 2008 (3:29)
    Trvalý odkaz

    Hold tu už zaznělo, to je parádní piják krve, ale z amerikanismů mi asi nejvíc vadí kontrolovat ve smyslu ovládat. I když, v původním smyslu už má nástupce, docela hezky se uchytává čekovat ;)

    Reagovat
  • 25. 1. 2008 (18:52)
    Trvalý odkaz

    … a což teprve tanec omylů kolem „technologie“ (technology)

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tento web používá soubory cookies. Používáním webu s tím souhlasíte. Podrobnosti

Do vašeho počítače mohou být během používání tohoto webu dočasně uloženy soubory cookies. Pomáhají nám analyzovat návštěvnost, zobrazovat personalizované reklamy, nebo vám usnadnit používání některých služeb webu. Cookies jsou používány výhradně za účelem zkvalitňování služeb a nejsou nijak nebezpečné. Účelem této zprávy je splnění povinnosti informovat Vás, že cookies jsou nezbytnou součástí tohoto webu a jeho používáním s tím souhlasíte. Po stisknutí tlačítka „rozumím“ Vás následující rok tato zpráva nebude znovu obtěžovat.

Zavřít