Oblíbený zdroj bílkovin, který nazýváme „vejce“, se skloňuje skoro ve všech pádech normálně: vejci, vejcem, vejcích… Jedinou výjimkou je 2. pád množného čísla, kde se náhle E mění na A: vajec. Proč máme vEjce, ale vAjec a vAjíčko?
V našem seriálu už jsme stihli zmínit celou řadu hláskových změn, kterými naše mateřština procházela zejména v jazykově bouřlivém období 14. až 16. století. Jednou z těchto změn byla i změna dvojhlásky AJ v EJ.
Tak se z původního vajce stalo dnešní vejce. Podobně se z krajčího stal krejčí, z volaj bylo volej a najlepší dalo nejlepší. Proč se ale u slova vajce změnil kmen ve všech pádech na EJ a jenom v jednom jediném pádě zůstalo AJ (vajec)?
Nezapomeňte, že v EJ se změnily pouze dvojhlásky AJ. Jenomže ve slově vajec žádná dvojhláska AJ není! Ano, jsou tam písmena A a J po sobě, jenomže dvojhlásku netvoří.
Příčinou je to, že ve slově vajec patří hlásky A a J každá k jiné slabice. Odborně říkáme, že A a J jsou heterosylabické. Všimněte si, kde se nachází rozhraní slabik: va-jec. Naopak v ostatních pádech je dvojhláska zachována: vej-ce, vej-cích, vej-ci (E a J jsou tautosylabické). Stejně tak zdrobnělina vajíčko dvojhlásku AJ nemá: va-jíč-ko. Proto se v těchto případech zachovala hláska A.
Dodejme ještě, že u některých slov a tvarů byla změna AJ v EJ postupně zase odstraněna a lidé se vrátili k původní podobě. Například hajný se změnil na hejného, ale pak se zase vžila podoba hajný, kterou známe dodnes. Příčinou byla nám už známá analogie – lidé totiž stále používali podstatné jméno háj (které má dlouhé Á, tudíž se ho změna AJ v EJ nedotkla) a pod vlivem tohoto podstatného jména se hejnému vrátila původní podoba hajný, aby měla obě příbuzná slova stejný kmen.
Další díly
- Perličky z historie češtiny – 1. díl: změna v časování
- Perličky z historie češtiny – 2. díl: kde se vzalo F
- Perličky z historie češtiny – 3. díl: vznik Ř
- Perličky z historie češtiny – 4. díl: proč je Ú jen na začátku slov
- Perličky z historie češtiny – 5. díl: břímě vs. břemeno
- Perličky z historie češtiny – 6. díl: významová diferenciace
- Perličky z historie češtiny – 7. díl: tabuová slova
- Perličky z historie češtiny – 8. díl: proteze není protéza
- Perličky z historie češtiny – 9. díl: příklonka „-li“
- Perličky z historie češtiny – 10. díl: vejce, ale vajec (právě čtete)
- Perličky z historie češtiny – 11. díl: problematický vzor „stavení“
- Perličky z historie češtiny – 12. díl: dáte si býkové maso?