Oblíbený zdroj bílkovin, který nazýváme „vejce“, se skloňuje skoro ve všech pádech normálně: vejci, vejcem, vejcích… Jedinou výjimkou je 2. pád množného čísla, kde se náhle E mění na A: vajec. Proč máme vEjce, ale vAjec a vAjíčko?

V našem seriálu už jsme stihli zmínit celou řadu hláskových změn, kterými naše mateřština procházela zejména v jazykově bouřlivém období 14. až 16. století. Jednou z těchto změn byla i změna dvojhlásky AJ v EJ.

Tak se z původního vajce stalo dnešní vejce. Podobně se z krajčího stal krejčí, z volaj bylo volej a najlepší dalo nejlepší. Proč se ale u slova vajce změnil kmen ve všech pádech na EJ a jenom v jednom jediném pádě zůstalo AJ (vajec)?

Nezapomeňte, že v EJ se změnily pouze dvojhlásky AJ. Jenomže ve slově vajec žádná dvojhláska AJ není! Ano, jsou tam písmena A a J po sobě, jenomže dvojhlásku netvoří.

Příčinou je to, že ve slově vajec patří hlásky A a J každá k jiné slabice. Odborně říkáme, že A a J jsou heterosylabické. Všimněte si, kde se nachází rozhraní slabik: va-jec. Naopak v ostatních pádech je dvojhláska zachována: vej-ce, vej-cích, vej-ci (E a J jsou tautosylabické). Stejně tak zdrobnělina vajíčko dvojhlásku AJ nemá: va-jíč-ko. Proto se v těchto případech zachovala hláska A.

Dodejme ještě, že u některých slov a tvarů byla změna AJ v EJ postupně zase odstraněna a lidé se vrátili k původní podobě. Například hajný se změnil na hejného, ale pak se zase vžila podoba hajný, kterou známe dodnes. Příčinou byla nám už známá analogie – lidé totiž stále používali podstatné jméno háj (které má dlouhé Á, tudíž se ho změna AJ v EJ nedotkla) a pod vlivem tohoto podstatného jména se hejnému vrátila původní podoba hajný, aby měla obě příbuzná slova stejný kmen.

Další díly

PERLIČKY Z HISTORIE ČEŠTINY – 10. díl: vejce, ale vajec

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *