Věděli jste, že existují česká slova, která se dostala do jiných evropských jazyků, načež se k nám po staletích zase vrátila – ve změněné podobě a s novým významem? Představím vám dva takové světoběžníky mezi slovy: Výrazy, které se kdysi z Čech vydaly na
Proč se Alexandrům říká Saša?
Naprostá většina křestních jmen má také svoji domáckou podobu. A mnohdy ne jednu. Vladimír je Vláďa, Miroslav je Mirek, Petr je Péťa a Dalibor je… na to jsem vlastně doteď nepřišel. V češtině se některé domácké podoby křestních jmen natolik ujaly, že
Jak překládat ze slovenštiny
Může se zdát, že překládat ze slovenštiny je přinejmenším pro rodilého Čecha hračka. A v podstatě je to pravda. Oba jazyky jsou si natolik blízké, že mají zcela totožnou stavbu věty. Skoro všechny překladatelské techniky, které potřebujete pro překlady dejme tomu z angličtiny
Koncovka -atoř a její původ
S koncovkou -atoř se v češtině potkáváme poměrně zřídka. Nejde totiž o koncovku původně českou – obsahuje sice typicky českou hlásku Ř, ale jde vlastně o přizpůsobenou koncovku latinskou. Toto přizpůsobení neproběhlo důsledně, a tak vedle sebe v současné češtině přežívají koncovky obě. Jaká je tedy
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“ – 4. díl
V tomto seriálu obšírně rozebíráme, že vlastně nic není objektivně „špatně“. Až to může v někom vyvolat otázku, proč že tedy vůbec máme nějaká češtinářská pravidla. Ať si každý píše, jak chce! Nebo ne? Tak daleko rozhodně zajít nechceme. To, že máme ve
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“ – 3. díl
Z minulých dílů už víme, že správné znění slov, správný pravopis ani správné vazby neurčují slovníky, ty pouze popisují stávající úzus a určují spisovný standard. A přestože se podoba mluveného i psaného jazyka řídí logickými vazbami a zákonitostmi, pokud se mezi lidmi uchytí
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 2. díl
V prvním díle našeho seriálu jsme si ukázali, že Ústav pro jazyk český sice dohlíží nad podobou spisovného jazyka, ale určitě ji neurčuje ani neřídí. Dnes se na situaci podíváme z jiné stránky, a sice: Neřídí se to určitou vnitřní logikou? Je možné,
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 1. díl
Už odmalička nám při diktátech vtloukali do hlavy, jak se která slova správně píšou, kde se píše „i“ a kde „y“ a jak se pracuje s velkými písmeny. Kromě toho se prakticky celý život učíme (a to i v řeči), jak vytvářet správné
Jaký máte „jazykový ideál“?
„Jak někdo může napsat ‚říct‘ místo ‚říci‘ do tiskové zprávy?“ „Jak může šéfredaktor napsat do editorialu ‚je mi to ukradené‘?“ „Ti televizní moderátoři mluví čím dál víc jazykem čtvrté cenové!“ Už jste takové výtky také slyšeli? Nebo jste sami někdy
Anglicismů není v češtině zdaleka tolik, kolik si myslíte
Pro mladou generaci je řeč propletená anglicismy standardem – a často jde o anglicismy, které se v češtině objevily až v posledních několika málo letech. Spousta starších lidí se na tento trend škaredí, protože mají pocit, že slov z angličtiny začíná být v naší mateřštině zkrátka