V tomto seriálu obšírně rozebíráme, že vlastně nic není objektivně „špatně“. Až to může v někom vyvolat otázku, proč že tedy vůbec máme nějaká češtinářská pravidla. Ať si každý píše, jak chce! Nebo ne? Tak daleko rozhodně zajít nechceme. To, že máme ve
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“ – 3. díl
Z minulých dílů už víme, že správné znění slov, správný pravopis ani správné vazby neurčují slovníky, ty pouze popisují stávající úzus a určují spisovný standard. A přestože se podoba mluveného i psaného jazyka řídí logickými vazbami a zákonitostmi, pokud se mezi lidmi uchytí
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 2. díl
V prvním díle našeho seriálu jsme si ukázali, že Ústav pro jazyk český sice dohlíží nad podobou spisovného jazyka, ale určitě ji neurčuje ani neřídí. Dnes se na situaci podíváme z jiné stránky, a sice: Neřídí se to určitou vnitřní logikou? Je možné,
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 1. díl
Už odmalička nám při diktátech vtloukali do hlavy, jak se která slova správně píšou, kde se píše „i“ a kde „y“ a jak se pracuje s velkými písmeny. Kromě toho se prakticky celý život učíme (a to i v řeči), jak vytvářet správné
Jaký máte „jazykový ideál“?
„Jak někdo může napsat ‚říct‘ místo ‚říci‘ do tiskové zprávy?“ „Jak může šéfredaktor napsat do editorialu ‚je mi to ukradené‘?“ „Ti televizní moderátoři mluví čím dál víc jazykem čtvrté cenové!“ Už jste takové výtky také slyšeli? Nebo jste sami někdy
Anglicismů není v češtině zdaleka tolik, kolik si myslíte
Pro mladou generaci je řeč propletená anglicismy standardem – a často jde o anglicismy, které se v češtině objevily až v posledních několika málo letech. Spousta starších lidí se na tento trend škaredí, protože mají pocit, že slov z angličtiny začíná být v naší mateřštině zkrátka
Novinka v češtině – vazba „ten stejný“
Každý jazyk, který používá nějaká skupina lidí v každodenní komunikaci, prochází neustálými změnami a vývojem. Je to přirozený a naprosto nevyhnutelný proces. Ať už jde o změnu pádové koncovky, zmizení jedné hlásky v konkrétním slově, plošnou změnu jedné hlásky v jinou nebo třeba používání
Proč se v různých jazycích objevují podobná slova?
Valná většina z vás přichází v té či oné podobě do kontaktu s cizími jazyky. Mnozí umíte německy, anglicky nebo třeba španělsky a i ti ostatní se občas setkávají třeba s latinskými frázemi nebo anglickými reklamními slogany. A tak jistě nikomu neunikla skutečnost, že i v jazycích, které
Proč Češi říkají „bejt“ místo „být“
Na žádost jednoho z našich čtenářů v diskusi jsme připravili krátké pojednání o tom, proč obecná čeština používá ve většině výskytů dvojhlásku „ej“ namísto spisovného „ý“. Obecné příčiny změn Jak podrobněji popisujeme v naší knize Pište správně česky, hláskové i deklinační změny v jazyce probíhají proto, že
Slovák, Polák a jiné nadávky
Nebojte – tento článek nebude v žádném případě hanlivý. Nedočtete se v něm nic špatného o příslušnících nám nejbližších slovanských národů. Ostatně v žilách mých a mého bratra koluje podstatný podíl polské i slovenské krve (díky, táto). Budeme mluvit o roli koncovky -ák v češtině. „Nadávací“ koncovka V češtině