Dnes jenom krátce. Firmy se často předhánějí v tom, jak upozornit potenciální klienty na své úspěchy a získat tak nové zájemce o své služby. Stále častěji se tak v kontrolovaných materiálech setkávám s různými grafy a tabulkami, které mají ukazovat, jak firmě roste obrat,
Nejpoužívanější, nebo nejvíc používaný?
Celkem rozšířeným stylistickým nedostatkem jak v mluvené řeči, tak v psaném textu je nahrazování přirozených tvarů druhého a třetího stupně přídavných jmen (rychlejší, nejrychlejší) alternativami se slovy „více“ a „nejvíce“: více rychlý, nejvíce rychlý. Proč tuto chybu děláme? A je to vždycky špatně?
Proč se v různých jazycích objevují podobná slova?
Valná většina z vás přichází v té či oné podobě do kontaktu s cizími jazyky. Mnozí umíte německy, anglicky nebo třeba španělsky a i ti ostatní se občas setkávají třeba s latinskými frázemi nebo anglickými reklamními slogany. A tak jistě nikomu neunikla skutečnost, že i v jazycích, které
Nebojme se výpůjček
Nedílnou součástí vývoje každého jazyka vždy byly tzv. výpůjčky neboli slova převzatá z jiných jazyků, laicky cizí slova. Ve většině evropských jazyků najdete tisíce, někdy i desetitisíce takových přejatých výrazů. A v každé době mají výpůjčky (respektive to, že je mnozí mluvčí přijímají a
Několikanásobný podmět – kde se často chybuje
Shoda přísudku s podmětem patří k základním učivům hodin českého jazyka. Nemám ambici zde podávat ucelený přehled jednotlivých pravidel pro tuto shodu. Ostatně pokud byste o takový přehled stáli, zpracovali jsme ho v tomto díle Hříchů pro šíleného korektora na Intervalu. Rád bych zde
Doslovné překlady jsou vážně mor
Před pár dny jsem se díval na přenos cyklistického závodu. Čeští komentátoři si nevedli špatně, ale hned bylo poznat, že své znalosti ze světa cyklistiky čerpají v anglicky psaných/mluvených médiích. Protože přebírali různé zavedené pojmy a slovní spojení z anglické cyklonovinařiny a
Pozor na juxtapozice!
Už jste někdy slyšeli slovo „juxtapozice“? Tak trochu doufám, že vám je tento výraz alespoň povědomý, protože už jsme o něm psali v 9. díle našich „Perliček z historie češtiny“. Tam jsme se o nich ale jen zmínili v rámci výkladu o vývoji našeho jazyka, zatímco
Proč Češi říkají „bejt“ místo „být“
Na žádost jednoho z našich čtenářů v diskusi jsme připravili krátké pojednání o tom, proč obecná čeština používá ve většině výskytů dvojhlásku „ej“ namísto spisovného „ý“. Obecné příčiny změn Jak podrobněji popisujeme v naší knize Pište správně česky, hláskové i deklinační změny v jazyce probíhají proto, že
Čtyři kroky k lepšímu slovosledu
Na rozdíl například od angličtiny, kde je slovosled v zásadě fixní, má čeština tzv. volný slovosled. Znamená to, že slova ve větě můžeme (a v řeči to také přirozeně děláme) libovolně přeskupovat, aniž bychom se tím provinili proti přirozeným zákonitostem jazyka. Takové
Proč se latině říká „mrtvý jazyk“?
Označovat latinu jako „mrtvý jazyk“ se stalo rozšířenou frází – znají ji i lidé, kteří se jinak o jazyky (natož právě o latinu) vůbec nezajímají. Proč dostala takové označení? A je opravdu mrtvá, nebo je to celé trochu jinak? Jak byste na otázku, proč se latině