V 1. díle tohoto miniseriálu jsme si vysvětlili, proč je časté používání trpného rodu v češtině nepřirozené. Dnes si ukážeme, že jeho zvratná podoba je přece jen přijatelnější než podoba opisná.

Když je původcem latina

Časté užívání opisného tvaru trpného rodu zní tak nepřirozeně proto, že tento slovesný tvar není v češtině původní. Pronikl do ní v raných staletích českého písemnictví, kdy téměř všechny české texty byly překlady z latiny. A právě doslovným překládáním latinské skladby vět se opisný tvar do češtiny dostal.

Je pak nasnadě, že takový prvek budou mluvčí vždy podvědomě pociťovat jako cizorodý. Proto také opisný tvar trpného rodu v běžné řeči vlastně nikdo nepoužívá. Ještě tak v oficiálních promluvách, kde mívají lidé tendenci přizpůsobit mluvený jazyk psané formě.

Ale schválně si někdy zkuste chvíli poslouchat běžnou konverzaci o všedních věcech a sledujte, kolikrát opisný tvar pasiva zazní. Nebuďte překvapeni, že ani jednou.

Se zvratnou podobou se to má jinak

Naopak zvratná podoba pasiva je přirozenou součástí češtiny, zděděnou již z dob praslovanštiny. Přestože se ani tento typ trpného rodu nevyskytuje v naší mluvě často, občas ho v řeči skutečně používáme – a tím pádem zní také naprosto přirozeně mnohdy i v psaném textu.

Obecně tedy opravdu můžeme tvrdit, že zvratná podobě trpného rodu se nemusíme vyhýbat tak důsledně jako té opisné. Pokud po sobě procházíte napsaný text a zjistíte, že jste trochu nadužívali opisné pasivum, můžete kvalitu textu dost pozvednout už jen tím, že v některých případech ho nahradíte pasivem zvratným. Posuďte třeba tyto dvě věty:

  • Místní vína jsou vyvážena do všech koutů světa.
  • Místní vína se vyvážejí do všech koutů světa.

Máte-li dojem, že druhá věta zní mnohem přirozeněji, rozhodně máte pravdu. Má to své logické opodstatnění v historii našeho jazyka, není to jen subjektivní dojem.

Podobně vyzní zvratná podoba trpného rodu přirozeněji například zde:

  • Názory veřejnosti byly utvářeny pod vlivem zkušeností s hospodářskou krizí.
  • Názory veřejnosti se utvářely pod vlivem zkušeností s hospodářskou krizí.

Existují však i jiné způsoby, jak se nadužívání především opisného tvaru trpného rodu vyhnout. Některé si ukážeme v příštím díle.

Další díly

 

TRPNÝ ROD – 2. díl: Není pasivum jako pasivum
Štítky:

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *