Uvádí se, že na světě se mluví nějakými pěti až sedmi tisíci jazyky. (Proč tak vágní počet? Čtěte dále.) Některé mají stovky milionů mluvčích, jiné doslova jen pár stovek. Některé mají kodifikovanou spisovnou podobu a bohatou literární tradici, jiné nemají
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“ – 4. díl
V tomto seriálu obšírně rozebíráme, že vlastně nic není objektivně „špatně“. Až to může v někom vyvolat otázku, proč že tedy vůbec máme nějaká češtinářská pravidla. Ať si každý píše, jak chce! Nebo ne? Tak daleko rozhodně zajít nechceme. To, že máme ve
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“ – 3. díl
Z minulých dílů už víme, že správné znění slov, správný pravopis ani správné vazby neurčují slovníky, ty pouze popisují stávající úzus a určují spisovný standard. A přestože se podoba mluveného i psaného jazyka řídí logickými vazbami a zákonitostmi, pokud se mezi lidmi uchytí
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 2. díl
V prvním díle našeho seriálu jsme si ukázali, že Ústav pro jazyk český sice dohlíží nad podobou spisovného jazyka, ale určitě ji neurčuje ani neřídí. Dnes se na situaci podíváme z jiné stránky, a sice: Neřídí se to určitou vnitřní logikou? Je možné,
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“? – 1. díl
Už odmalička nám při diktátech vtloukali do hlavy, jak se která slova správně píšou, kde se píše „i“ a kde „y“ a jak se pracuje s velkými písmeny. Kromě toho se prakticky celý život učíme (a to i v řeči), jak vytvářet správné
Jaký máte „jazykový ideál“?
„Jak někdo může napsat ‚říct‘ místo ‚říci‘ do tiskové zprávy?“ „Jak může šéfredaktor napsat do editorialu ‚je mi to ukradené‘?“ „Ti televizní moderátoři mluví čím dál víc jazykem čtvrté cenové!“ Už jste takové výtky také slyšeli? Nebo jste sami někdy
Jsou slova jako „vozíčkář“ nebo „slepec“ urážlivá?
Vlna prosazování politicky korektních výrazů už dorazila i k nám – kancelář ombudsmana vydala příručku pro média, v níž mimo jiné označuje některé výrazy pro lidi s různými typy postižení za nevhodné a navrhuje pro ně přijatelné varianty. V žádném případě se zde nehodlám pouštět do
Proč přechylovat cizí ženská příjmení
Otázka, zda přechylovat cizí ženská příjmení (tedy přidávat k nim koncovku -ová), nebo ne, rozděluje víc než skoro kterákoli jiná jazyková otázka a vzbuzuje až nečekaně silné emoce. Zejména na internetu, který svou částečnou či úplnou anonymitou dodává lidem na odvaze
Novinka v češtině – vazba „ten stejný“
Každý jazyk, který používá nějaká skupina lidí v každodenní komunikaci, prochází neustálými změnami a vývojem. Je to přirozený a naprosto nevyhnutelný proces. Ať už jde o změnu pádové koncovky, zmizení jedné hlásky v konkrétním slově, plošnou změnu jedné hlásky v jinou nebo třeba používání
Znáte „poštu klientů“?
Dnes jenom krátce. Firmy se často předhánějí v tom, jak upozornit potenciální klienty na své úspěchy a získat tak nové zájemce o své služby. Stále častěji se tak v kontrolovaných materiálech setkávám s různými grafy a tabulkami, které mají ukazovat, jak firmě roste obrat,