Když se snažíme zasadit nějakou událost, trend či děj do konkrétní desetiletky nedávné historie, máme k tomu v češtině spojení typu „třicátá léta“, „sedmdesátá léta“ (číselně „70. léta“) a podobně. Je pozoruhodné, že tato spojení používáme striktně jen pro období po první
Jak definovat toleranci?
Tento článek je o literatuře, i když to tak zezačátku nevypadá. Všimli jste si, že v posledních letech se plíživě rozmáhá zcela nové pojetí toho, jak chápat pojem „tolerance“? Když jsem vyrůstal, jako tolerantního člověka vnímali lidé někoho, kdo nevnucoval lidem své názory,
Potřebujeme „hostku“ a „hoststvo“?
Bohužel už nejen jazykoví laikové, ale i někteří ideologií ovlivnění lingvisté začínají prosazovat v českém prostoru to, čemu se říká „jazykové inženýrství“. Co je jazykové inženýrství Každý jazyk se přirozeně mění a vyvíjí a není na tom nic špatného. Důležité ale je,
Co mě angličtináři zapomněli naučit
Vyhovoval vám styl, jakým jste se ve škole učili anglicky? Já si zpětně uvědomuju jednu ohromnou slabinu školních osnov – minimálně v letech 1996–2004, kdy jsem se ve školní lavici jazyku Shakespearovu učil. Vystřídal jsem přitom dvě gymnázia: jedno maloměstské, jedno pražské. A učilo
Co je plain language a proč byste ho měli umět
Lidí, kteří se přímo živí psaním, je jen hrstka – pár spisovatelů a nemnoho copywriterů. Ale to neznamená, že my ostatní občas nevytváříme v rámci své profese texty. Někdy jde o komunikaci s klienty či zákazníky. Jiný píše texty na vlastní webovky. Někdo zase v práci
Jak má vypadat správný kurz
Objednat pro své zaměstnance nebo koneckonců i pro sebe kurz nějakých tvrdých či měkkých dovedností je bezesporu dobrý nápad. Investice v řádů pouhých tisíců se mnohonásobně vrátí v tom, že se odvádí kvalitnější a efektivnější práce, komunikace běží hladčeji a služby pro klienty
Několik zajímavostí o maďarštině
Maďarština je jazyk, který nám zní ze všech okolních jazyků patrně nejcizoroději. A je to logické – jako jediný jazyk v našem okolí totiž nepatří do indoevropské jazykové rodiny, a nevykazuje tedy žádné příbuzné rysy. Přesto, nebo možná právě proto, je velmi zajímavé se
Co je jen nářečí a co už je samostatný jazyk
Uvádí se, že na světě se mluví nějakými pěti až sedmi tisíci jazyky. (Proč tak vágní počet? Čtěte dále.) Některé mají stovky milionů mluvčích, jiné doslova jen pár stovek. Některé mají kodifikovanou spisovnou podobu a bohatou literární tradici, jiné nemají
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“ – 4. díl
V tomto seriálu obšírně rozebíráme, že vlastně nic není objektivně „špatně“. Až to může v někom vyvolat otázku, proč že tedy vůbec máme nějaká češtinářská pravidla. Ať si každý píše, jak chce! Nebo ne? Tak daleko rozhodně zajít nechceme. To, že máme ve
Kdo vlastně rozhoduje, co je v češtině „správně“ – 3. díl
Z minulých dílů už víme, že správné znění slov, správný pravopis ani správné vazby neurčují slovníky, ty pouze popisují stávající úzus a určují spisovný standard. A přestože se podoba mluveného i psaného jazyka řídí logickými vazbami a zákonitostmi, pokud se mezi lidmi uchytí